Z libereckých Lidových sadů má být kulturní centrum

Stavba s velkým společenským sálem i vysokou vyhlídkovou věží dnes slouží kultuře. Konají se tu koncerty, divadelní představení, taneční akce, dětské soutěže, výstavy či přednášky a sídlí tu také vedení zoologické zahrady.

Po rekonstrukci by tu mohly být i zkušebny pro začínající hudebníky a kapely nebo nahrávací studio, kde by si mohli pořídit vlastní nahrávky. Součástí rekonstrukce by měly být opravy velkého i malých sálů i Experimentálního studia.

„Je to památkově chráněný objekt. Probíhaly v něm dílčí opravy, jak to dovolovaly finanční možnosti Liberce, ale celkovou obnovu potřebují všechny sály. Je tam také velký problém s energetickou neúsporností,“ vysvětlila Květa Vinklátová (SLK), náměstkyně libereckého hejtmana, zodpovědná za resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Liberecký kraj už připravuje projektovou dokumentaci a bude usilovat o dotaci z takzvaného Národního plánu obnovy. Liberecký kraj by z něj měl získat 152 milionů korun a 121 z nich by mělo jít právě na rekonstrukci Lidových sadů.

Podle Vinklátové by měla v Libereckém kraji vzniknout celá síť kulturně kreativních center a Lidové sady jsou jedním z nich. „Síť by zahrnovala ještě kino Varšava, Linserku (budovu někdejší slévárny Christiana Linsera), liberecký zámek a návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Každé z nich by propagovalo svoje téma,“ upřesnila náměstkyně.

Budova Lidových sadů je spojena se jménem norimberského architekta Jakoba Schmeissnera, který její podobu navrhl. Postavena byla v letech 1900 až 1901, v době, kdy zejména v oblasti Sudet docházelo k velkému rozvoji výletních restaurací. Lidové sady bývají dodnes označovány za nejvýstavnější objekt svého druhu u nás.

Liberecké stavby Jakoba Schmeissnera budí dlouhodobě pozornost. Kromě Lidových sadů je jeho asi nejvýraznějším počinem v Liberci takzvané Liebiegovo městečko, unikátní celek více než 100 domů, který nechal vystavět Theodor Liebieg pro zaměstnance blízko své textilní továrny.