Výstavy představí sedm tajemných míst jižní Moravy. O zahájení se postará stoletá Věstonická venuše

Sedmidílný cyklus výstav muzeí Jihomoravského kraje vznikl ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně a jeho cílem je představit archeologické nálezy ze sbírek muzeí moderním způsobem. Zaujmout by měl širokou veřejnost bez ohledu na věk nebo vzdělání.

„Tajemná místa Jihomoravského kraje jsou více než jen výstavním projektem. Jsou zážitkem, který propojuje minulost s přítomností a nabízí nový úhel pohledu na kulturní dědictví našeho regionu. Tento projekt je živým důkazem toho, že historie může být přístupná, inspirativní a napínavá pro každého,“ zdůraznil krajský náměstek pro oblast kultury František Lukl.

Výstavy chtějí jejich tvůrci koncipovat tak, aby byly vizuálně působivé a interaktivní. „Diváci se mohou těšit i na haptické modely a architektonická ztvárnění, která jim umožní zažít atmosféru dávných dob na vlastní kůži,“ upřesnil Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadě Jihomoravského kraje.

Celý cyklus odstartují dvě od sebe oddělené výstavy na zámku v Mikulově a v Archeoparku v Pavlově s názvem Druhý život venuše.

Věstonická venuše byla objevena přesně před sto lety, konkrétně 3. července roku 1925. „Symbolicky tak navazujeme na oslavy stého výročí objevu této významné pravěké sošky,“ upřesnil Petr Fedor.

Podle autorů výstavy v Pavlově je ta jejich část punková. „Věstonickou venuši jsme se snažili představit jako celebritu, která pózuje před fotostěnou času. Z paleolitického artefaktu se stala pravěká supermodelka popkultury,“ uvedla k výstavě v archeoparku členka realizačního týmu Pavlína Doležalová ze Studia Pixle.

Tvůrci výstavy dokonce sebírali asi tři stovky reklamních předmětů s námětem Věstonické venuše, například různé brože, sošky, čepice, hrnky nebo kšiltovky.

„Tady ta výstava odráží všechno, co se kolem venuše dělo za sto let. Chtěli jsme, aby byl vidět ten progres i mediální odraz, máme tam proto i novinové články a facebookové konverzace, ve kterých se debatuje o venuši,“ řekla kurátorka a správkyně památkového objektu Archeopark Pavlov Zuzana Havlická, která spolupracovala na realizaci výstavy.

V archeoparku uvidí návštěvníci na několika metrech čtverečních také obří komiks Vojtěcha Šedy s odkazem na mediální zobrazení venuše v průběhu let.

„Je to neskutečná práce. Autor komiksu od nás dostal jen suchá archeologická data, ze kterých vytvořil příběh bez konce, protože ani otázky kolem Věstonické venuše nejsou všechny zodpovězeny,“ dodala Havlická. Komiks bude k dispozici také v angličtině.

Část výstavy Venuše ve výtvarném umění a designu pak nabídnou prostory zámku v Mikulově, kde expozice představí významné české a zahraniční umělce a designéry a jejich způsob, jak využívali venuši jako zdroj inspirace.

„Mezi nejstarší zapůjčená díla patří olej na plátně Zdeňka Buriana s názvem Tvůrce Věstonické venuše z roku 1958 nebo bronzová hlava Jana Koblasy s názvem Lamento Venuše (1970). Místně specifickou instalaci přímo pro tuto výstavu vytvořila Sofi Hémonová z Francie a REDDISH studio z Izraele vystavuje své designové venuše vytvořené z nafukovacích balonků,“ představila některá z uměleckých děl v zámecké části výstavy kurátorka a autorka výstavy Martina Galetová.

Další výstavy cyklu Tajemná místa budou postupně začínat v průběhu následujících měsíců. Návštěvníky zavedou například do doby bronzové, ukážou předměty, které byly tisíce let skryty v lesní půdě, převypráví příběh středověkého hradu Melice nebo ukážou poklady hradů na Blanensku. Informace o jednotlivých výstavách jsou na webu projektu.