Výstava Zločin a trest představí v Bílovci prohřešky i mučicí nástroje

Originál pranýře, jehož kopie bude vystavena, je uložen v Muzeu Novojičínska. Původně stál na bíloveckém Slezském náměstí v místech dnešní kašny. Bývali u něj připoutáváni zločinci, kteří většinou mívali nasazenou potupnou masku, v ústech dřevěnou hrušku a na krku cedulku se stručným popisem zločinu, jehož se dopustili.

„Veřejné zostuzení bylo jedním z největších trestů, protože na náměstí se konaly městské trhy, takže kolem pranýře chodila spousta lidí ze širokého okolí. Ti mohli po trestanci dokonce házet shnilé ovoce a zeleninu,“ řekla kurátorka výstavy Simona Lindovská z Muzea Bílovec. Dodala, že pranýř byl odstraněn v roce 1727.

Lindovská dodala, že duben pro zahájení výstavy pracovníci muzea vybrali i proto, že je spojen s pálením čarodějnic, což evokuje torturu a čarodějnické procesy. „Mimochodem ty se v okolí Bílovecka konaly téměř 100 let před proslulými procesy na Jesenicku. V roce 1595 byla upálená manželka Valentina Pupilly, kterému měla pomoci z vězení v Místku, kde si odpykával trest za zločiny prováděné v Novém Jičíně, Fulneku a Bílovci,“ uvedla Lindovská.

V Muzeu Bílovec návštěvníci uvidí řadu mučicích nástrojů vypůjčených z Východočeského muzea v Pardubicích, z Ostravského muzea a ze Slezskoostravského hradu. Mezi vystavenými předměty jsou například palečnice nebo španělská bota, je možné si prohlédnout také popravčí meč zapůjčený z Pardubic, který svému účelu sloužil do konce 18. století.

„I v Bílovci se konaly popravy. Popraviště bylo vždy za branami města na vyvýšeném místě, kde stála i šibenice. Zde byly vykonávány veřejné popravy, na které se v určitých historických obdobích museli lidé chodit dívat dokonce povinně, šlo o jakýsi druh prevence,“ sdělila kurátorka. Bílovec však svého kata neměl, zajížděl tam popravovat kat z Lipníku nad Bečvou.

Informace o zločinech autoři výstavy čerpali z dobových novin a publikací. Našli například zmínku o jednom z největších místních zločinců Antonu Schubertovi, který ukradl peníze sedlákovi z Velkých Albrechtic a následně zavraždil chlapce, jenž chtěl jeho zločin ohlásit. Schubert v roce 1757 skončil na zdejší šibenici, doplnila Lindovská.