Vysočina má první speciální turistickou trasu pro vozíčkáře

Tříkilometrový okruh otevřený jako 15. v Česku začíná i končí u restaurace Salon Zlatá podkova v sousedství proslulého humpoleckého závodiště.

„Asfalt je jen na několika desítkách prvních metrů, než se lidé dostanou přes přechod pro chodce na cestu vedoucí k Dusilovskému rybníku. Pak už má zpevněná cesta přírodní povrch, který jsme si pro tyto účely přáli,“ uvedla předsedkyně odboru KČT Šlápoty Hněvkovice Marie Vincencová, která si vznik vozíčkářské trasy dala za jeden z cílů už před zhruba deseti lety.

Trasa vznikla s vydatnou pomocí cílových adresátů. Místopředseda KČT Zdeněk Cabalka navržený okruh otestoval s pomocí manželky Blanky, která limity vozíčkářů zná důvěrně takříkajíc na vlastní kůži.

Z humpoleckého okruhu tak vyloučili například původně zamýšlenou zříceninu hradu Orlík. Cesta k ní je velmi strmá.

Vozíčkáři však o krásu zdejší přírody ochuzeni nebudou: užijí si cestu kolem dvou rybníků a mlýna, čeká je i stoupání na židovský hřbitov a návrat kolem školního statku s všudypřítomnými koňmi. Jezdci se však dle vzájemné dohody turistů se školou budou vozíčkářské cestě vyhýbat, aby ji neponičili.

„Vozíčkáři se na místo zpravidla dostávají autem, musí mít tedy vhodné místo k zaparkování. Důležitá je i dostupná toaleta. Sama trasa pak nesmí mít příliš velké převýšení,“ popsal Zdeněk Cabalka základní parametry s tím, že při tom všem by mělo být na co se cestou koukat.

Podle Blanky Cabalkové je vznik okruhů pro vozíčkáře důležitý: dostanou se do přírody i mezi lidi, protože takové okruhy slouží i dalším — třeba rodinám s kočárky. Cestu do přírody podle ní v posledních letech vozíčkářům umožňují i přibývající cyklostezky, okruh pro vozíčkáře však vedle zabezpečení specifických potřeb zajišťuje skutečný výlet bez nutnosti návratu po stejné trase.

Humpolecký okruh patří s převýšením 72 metrů mezi středně náročné, jeho součástí jsou i tři informační tabule a odpočinkové místo.