Článek
V roce 1775, když tam pětadvacetiletý Goethe na pozvání osvícenstvím ovlivněného sasko-výmarského vévody Karla Augusta dorazil, byl Výmar šestitisícové provinční město. Goethe tu rozvinul svůj talent.
"Salón jeho domu hostil německé velikány ducha, přispěl k tomu, že se z tuctového městečka, jakých byly tou dobou v Německu stovky, stala Hellada německé klasiky," upozorňuje Jens Braun z výmarské turistické centrály.
Kdysi rezidence vévodů a velkovévodů, dějinami povýšená na intelektuální centrum evropského věhlasu, je dnes malebné a klidné město. Můžete si posedět u kávy a poslechnout si preludování mladých klavíristů přímo na náměstí, projít se vzorně udržovanými parky, prohlédnout si umělecké sbírky v zámecké rezidenci.
A chcete-li slyšet příběh o znovuzrození, pak jste na správné adrese. V září 2004 spolykaly plameny ve výmarské Knihovně vévodkyně Anny Amélie, matky Karla Augusta, na padesát tisíc knih, map, textů a rukopisů a spolu s vodou z hašení se podepsaly na dalších 62 tisících. A to naštěstí včasné varování jednoho turisty umožnilo knihovníkům, hasičům i kolemjdoucím vytvořit lidský řetěz a některé exempláře zachránit - namátkou třeba Lutherovu bibli z roku 1534, dopisy Otty von Bismarcka, část ze 3900 různých vydání Goethova Fausta.
V Centru pro údržbu knih v Lipsku poškozené knihy vysušili ve vakuu, zmrazili při teplotě mínus dvacet stupňů a restaurovali. Sbírkami, benefičními koncerty a od sponzorů získali peníze na pokrytí nákladů na nejbližší roky.