Vrchlabí nejen pro lyžaře. V rukávu toho schovává mnohem víc

I když zima je občas jen podle kalendáře, v Krkonoších jsou na teplé počasí připraveni. Sníh na sjezdovkách je sice umělý, ale sviští stejně jako přírodní. V katastru Vrchlabí a nejbližším okolí najdete několik skiareálů. Jen pár set metrů od centra jsou to Kněžický vrch a Kebrlák. Na konci města na úpatí Předního Žalého, Bubákov, a když popojedete kilometr, dostanete se do Herlíkovic.

U všech areálů mají parkoviště, vybírat si můžete i podle náročnosti sjezdovek. Všechny areály také nabízejí bohaté možnosti občerstvení. K nejproslulejším patří bubákovská Johannova bouda s výbornou kuchyní. Využít lze také třicet kilometrů běžeckých tratí v nejbližším okolí města. V Podkrkonoší na zámku v Horní Branné nějaký čas pobýval učitel národů Jan Amos Komenský. S dalšími českými emigranty překročil hranice vlasti nedaleko Žacléře. Stalo se tak v únoru roku 1628. Pověst vypráví, že to bylo na vrchu Žalý, měl to být Přední Žalý, dosahující nadmořské výšky 1019 metrů.

Jenže v té době byl v Krkonoších sníh, na vrcholcích kolem dvou metrů, a žádná cesta tudy nevedla. Nejspíš šel jinudy. Kolem Žacléře vedla poměrně frekventovaná Uhelná stezka ze Slezska do Čech, po níž putovalo uhlí, a tehdy tudy šli i čeští protestanti. I když pověst o Žalém není pravdivá, hora nám to vynahradí.

V zimě je cesta na Přední Žalý obtížná, i když až sem vede sedačková lanovka z Herlíkovic. Hodně záleží na počasí. V létě je mnohem příjemnější, třeba po červené turistické značce.

Na vrcholu stojí kamenná rozhledna vysoká osmnáct metrů, kterou v první polovině 19. století nechal vybudovat hrabě František Harrach. I v zimě, když je pěkné počasí a dobrá viditelnost, lze odtud vidět nejen sousední Zadní Žalý (1036 m n. m.), Sněžku, Zlaté návrší, prakticky celé panorama Krkonoš, ale dohlédnete i do Jizerských či Orlických hor nebo k Českému ráji.

Centrum Vrchlabí nabízí spoustu zajímavých míst a památek, samozřejmě i možností občerstvení. Začít můžete třeba zámkem. Stojí uprostřed parku, kousek od náměstí T. G. Masaryka a nové radnice. Na zámku sídlí městský úřad, ale přístupný je také veřejnosti. V šestnáctém století ho vedle Dřevěné tvrze nechal postavit jeho majitel Kryštof Gendorf, později se tu vystřídali další majitelé, kteří přestavovali a přistavovali.

Chlubí se tu i tablem úspěšných vrchlabských olympioniků a sportovců, pochází odtud snowboardistka Eva Samková, nyní Adamczyková, rychlobruslařka a hokejistka Karolína Erbanová, sdruženáři otec a syn Ladislavové Ryglové a další. Před zámkem stává velký mechanický betlém.

K zámku patří i novogotická kaple z počátku 18. století, založená rodem Černínů-Morzinů. Zajímavý je také areál Augustiniánského kláštera s kostelem svatého Augustina a oltářem vysokým devatenáct metrů, jemuž dominuje světcův obraz.

Hodnotnější je vedlejší oltář svatého Kříže od Jana Františka Pacáka, žáka slavného Matyáše Bernarda Brauna. Dnes v areálu sídlí mimo jiné Správa Krkonošského národního parku. Na náměstí Míru stojí ještě starší novogotický kostel svatého Vavřince s věží vysokou šedesát metrů. Nedaleko je i morový sloup.

Město proslulo výrobou železa, které se už ve středověku v okolí těžilo, bylo také centrem výroby kos v rakousko-uherském mocnářství, proslavilo ho i zpracování lnu, tkalcovství, přadláctví, potisk látek, ale také varhanářství. Dnes je důležitým průmyslovým odvětvím výroba automobilů značky Škoda.

Ale vraťme se k zajímavým stavbám. Patří k nim i budovy nové i staré radnice, roubená stavba Domu se sedmi štíty, v Hořejším Vrchlabí stojí další klenot místní architektury – stará kovárna se zvoničkou. K dalším zajímavostem vás zavedou dobře značené naučné stezky.

K nejstarším stavbám ve městě patří čtyři dřevěné domky, které stojí proti kostelu svatého Vavřince. Tři jsou zrekonstruované, čtvrtý je replikou. Sídlí v nich Krkonošské muzeum. V jednom domku najdete bohatou expozici místního tkalcovství, uvidíte tu nejen nástroje, ale i vzory látek. Dozvíte se vše o tkalcovském řemesle. Protilehlou místnost památkáři věnovali malovanému nábytku, který byl pro tento region charakteristický.

V dalším přilehlém domě pořádá vedení města tematické výstavy. Ve vedlejším je pokladna a informační centrum se spoustou suvenýrů včetně Krakonošů různých velikostí. Jak jinak v Krkonoších, však také místní řezbáři umějí vládce hor z různých materiálů, samozřejmě přírodních, jako je dřevo, šišky a kůra.

Ve čtvrtém domku objeví zájemci expozici o historii města. Uvidíte tu například, jak se vyřezává Krakonoš nebo maluje na skle. Na půdě je k vidění spousta předmětů, pro současníky podivných, pro předky nepostradatelných. A mají tu i koutek pro děti. Samozřejmě v něm nechybí jako ústřední postava některých her Krakonoš.

Vrchlabské Krkonošské muzeum není jediné v regionu. Další najdete v Jilemnici, Poniklé, Pasekách.