Článek
Vrbnik leží na východním pobřeží zhruba uprostřed délky ostrova, přes zátoku přímo naproti letovisku Novi Vinodolski. První písemné zmínky o městečku, které se tyčí na skalnatém výběžku nad mořem, pocházejí z roku 1100.
Ve středověku patřilo důkladně opevněné sídlo šlechtickému roku Frankopanů. Z tohoto období pochází řada kulturních i sakrálních památek — knihovna, renesanční zvonice, kostel sv. Jana a další svatostánky.
V křivolakých dlážděných uličkách centra, které vedou nahoru i dolů a často končí na soukromém dvorku, z každého rohu dýchá historie. Nebýt občasných překvapivých vyhlídek na moře a balkonů, kde se nad změtí květináčů suší plavky a ručníky, pak zdejší kamenné domy s prohnutými zdmi, tajemné průchody, schodiště a zákoutí dokonale evokují Stínadla. Třešinkou na dortu je nejužší ulice na světě Klamčič — projít, či spíše protáhnout se jí nedoporučujeme osobám se sklonem ke klaustrofobii.
Pláž a zase pláž
Hlavní městská (oblázková) pláž je v zálivu Zgribnica. Patří k ní dlouhý postranní betonový chodníček, který se táhne podél skály. Zdejší bar se stylovými pultíky z přepravek má oficiálně otevřeno do 22 hod, ale žíznivé zájemce barman ochotně obsluhuje i po půlnoci.
Jen pár minut chůze odsud je pláž Kozica, oblíbený cíl potápěčů. Také na ní jsou oblázky a zázemí v podobě malé restaurace a WC. Na další pěknou oblázkovou pláž Potovošče dojedete asi za pět minut autem.
Anebo se vydejte na písčitou pláž Svatého Marka u vesnice Risiko 8 km od Vrbniku. Díky pozvolného vstupu do vody je jako stvořená pro děti. Podél skal na levé straně je písčité „hřiště“, které se táhne snad 50 m do moře. Trojice betonových kvádrů sice není zrovna romantická, ale zase skvěle slouží pro skákání do vody.
Na mírném kopečku nad pláží je zřícenina kostela sv. Marka. Když kolem ní přejdete na druhou stranu malého poloostrova, narazíte na zastrčenou miniaturní oblázkovou pláž, kde jsou skvělé podmínky na šnorchlování. Napravo u vstupu do vody je v hloubce asi dva metry podmořská brána, která přímo láká k podplavání.
Moře v okolí Vrbniku je (alespoň tedy začátkem července) neskutečně čisté, ve škvírách mezi balvany žijí celé kolonie krabů a během týdenního důkladného průzkumu jsme neviděli jediného ježka. Možná se zde budete cítit trochu jako v Československu, ale pokud cestujete s dětmi, rychle si najdou kamarády a vy si užijete více klidu.