Článek
Francisova turbína, převodovky, tj. veškeré strojní vybavení bylo vyrobeno firmou Prokop a synové Pardubice. „Turbína byla odlita z jednoho kusu ocelolitiny v zemní formě, má průměr 3,6 metru a váží 10,5 tuny,“ říká technický pracovník elektrárny Josef Moravec s tím, že v té době se dokonce budovaly další elektrárny v Poděbradech a v Nymburce. „V Přelouči jsou ale největší oběžní kola a elektrárna je celkově největší,“ tvrdí Moravec.
V elektrárně dodnes funguje Francisovy turbíny z roku 1927.
Jednu z Francisových turbín uvidíte už na dvoře elektrárny. Dvě jsou stále v provozu. Nicméně v roce 2004 proběhla menší modernizace, kdy se dvě soustrojí musela už vyměnit za modernější. „Takže tu máme Kaplanovu turbínu, která hlídá výšku hladiny vody před elektrárnou,“ vysvětlil Novinkám technický pracovník.
Pod strojovnou
Exkurze začíná ve strojovně, kde jsou k vidění právě Francisovy turbíny. Pod strojovnou elektrárny, v suterénu, se pak nachází hřídel, která vede od turbíny do převodovky. Turbína má víko, pod nímž je samotné oběžné kolo. „Pak tu uvidíte takzvané rozváděcí páky, na kterých jsou lopaty, které buď zavírají, nebo pouští vodu na turbínu,“ vysvětluje Moravec a rovnou ukazuje i soustrojí, které prošlo rekonstrukcí.
Elektrárna z ptačího pohledu.
Elektrárna může pohltit maximálně 84 metrů krychlových vody za vteřinu. „Když je vody víc, tak už se sklápí jezy, které vlastní povodí Labe. Když je vody ještě víc, tak se snižuje spád. To je rozdíl horní hladiny vůči spodní hladině, a když je spád menší jak dva metry, tak se elektrárna zastaví,“ vysvětluje Moravec s tím, že momentálně mají spád něco okolo 3,5 metru. Když je pod dva metry, tak se soustrojí ani neroztočí, protože voda nemá energii, aby poháněla turbíny.
„Když jsou povodně nebo při jarním tání sněhu, tak se stává, že se žene tolik vody, že se elektřina nemůže vyrábět, což ovšem neznamená, že by město zůstalo bez elektřiny. Přeloučská elektrárna je napojená na celorepublikovou síť,“ usmívá se Moravec.