Článek
Je třeba říci, že zmíněný statek bude při návštěvě obce vzdálené zhruba deset kilometrů od Slaného na hlavním silničním tahu ve směru od Prahy na Chomutov přece jen v hlavní roli. A to jednoduše proto, že Cífkův statek nejen že býval největším hospodářstvím ve vsi, ale je i základním kamenem zdejšího muzea.
Třebízský skanzen se od řady podobných zařízení něčím liší. "Nic tu nepůsobí uměle," nechal se slyšet jeden z turistů, který v prosluněný květnový den Třebíz navštívil podobně jako já. "Jako bychom doopravdy vstoupili přímo do minulosti," dodal.
A vystihl to parádně. Ve zmíněné obci na Slánsku byly totiž doklady lidového stavitelství zachovány a opraveny na svém původním místě.
Takže návštěvník se zde od roku 1975 setkává nejen se stavbami většinou z 18. století, ale především i s místem, na němž vyrostly. A je to znát. Dějiny tu jsou jakoby hmatatelnější.
Šenkovna v přízemí
Úvod prohlídky patří vzpomínanému největšímu statku. Cífkův statek vévodí rozlehlé třebízské návsi, každého příchozího okamžitě zaujme svým barokním štítem a klenutou bránou. Jejich podoba pochází z 18. století.
Cífkův statek byl nejbohatším hospodářským stavením, takže nikoho nepřekvapí, že s ním souvisela i funkce rychtáře. Rodina si navíc v roce 1767 zakoupila právo šenku, takže původní světnice v přízemí - její okna míří na náves - byla upravena jako šenkovna. Sem většinou vedou úvodní kroky návštěvníků.
"A teď nahlédneme do parádní světnice," velí vzápětí průvodkyně Zdeňka Bakalářová a malý průvod stoupá po schodech do prvního patra.
Dobový nábytek, litinová kamna a spousta předmětů denní potřeby nás rázem přenášejí do poloviny 19. století. Hned vedle je malá komůrka, kde spávaly děvečky. Prý měly možná nejlepší místnost - nachází se totiž u komína, který jí sloužil podobně jak ústřední topení.
Cífkův statek toho nabízí ještě mnohem víc. Například konírnu, zděný špýchar se sklípkem, do něhož se vchází gotickým portálem ze 16. století, místnost, v níž úřadoval rychtář, stodolu se zemědělským inventářem... "Od června tu návštěvníkům nabídneme sezónní výstavu věnovanou šicím strojům," upozornila Zdeňka Bakalářová.
Jenže Národopisné muzeum Slánska v Třebízi má domů podstatně víc, obkružují víc než polovinu návsi.
Rodný dům kněze a spisovatele
Na procházce Třebízí postupně nahlížíme do venkovského krámku, do výměnků, míjíme působivou kapli sv. Martina, barokní dílo z poloviny 18. století stojící v centru návsi, až nakonec dojdeme k domku čp. 19. V roce 1849 se tu narodil v rodině vesnického krejčího Václav Beneš Třebízský.
O životě tohoto kněze a spisovatele historických románů a povídek vypovídá expozice v prvním patře budovy. V přízemí lze nahlédnout do obytné světnice a síně.
Pokud se člověk nespokojí jen s prohlídkou domů na návsi, jež byla v roce 1995 vyhlášena památkovou rezervací, může zamířit k blízkým pískovcovým skalám. Na jedné z nich má Václav Beneš Třebízský pomník. A právě z těch míst se nabízí výhled do kraje - zvláště za vydařeného počasí jsou na horizontu nepřehlédnutelné vrchy Českého středohoří.