Článek
Petřínská rozhledna, stejně tak i lanovka, pochází z roku 1891, kdy byly obě atrakce postaveny u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891. Rozhledna, jak známo, byla vskutku volně inspirována slavnou Eiffelovkou, jíž je zhruba pětinovou zmenšeninou (pařížská věž měří 300 metrů, pražská 63,5 metru).
Město, které vyrostlo na sedmi pahorcích
Takže vystoupejme 299 schodů a pohleďme na město, které kdysi – podobně jako Řím – prý vyrostlo na sedmi pahorcích, přičemž Petřín byl jedním z nich. Zejména výhled směrem k Vltavě a na Pražský hrad vždy znovu a znovu uchvátí – bez ohledu na to, pokolikáté člověk Petřín zdolal.
Na vrchu nad Prahou pak ještě nahlédneme do zrcadlového bludiště. Původně pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě ve Stromovce byl na Petřín přenesen v roce 1892. Jeho součástí je panoramatická malba boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, dílo Karla a Adolfa Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka.
Od bludiště se vydáme k nedalekému Strahovskému klášteru, kde k prohlídce láká nejen jeho areál a blízké okolí (mj. i kostel sv. Rocha, sloužící dnes jako výstavní síň), ale i výhledy na Hrad.
:. Praha - Petřín a StrahovAutor: Miroslav Šára
Téměř od počátku českých dějin se obrací pozornost obyvatel k táhlému kopci nad Vltavou, jehož tvar kronikář Kosmas připodobňuje ke „hřbetu delfína, neboli mořského prasete“, popisuje náš příští cíl ve své knize Pražský poutník autor Vladislav Dudák.
Není v možnostech této reportáže se – byť třeba jen lakonicky – zmínit o všem podstatném, co tato památka zažila, co ji spoluvytváří, jak se vyvíjela a v průběhu času měnila.
Pražský hrad láká každého návštěvníka metropole
Vstupme do areálu Pražského hradu a nechme se ohromit pohledem na gotický velechrám sv. Víta, vystoupejme tam s celoročně přítomnými davy po Starých zámeckých schodech.
Staňme rovněž na Hradčanském náměstí, v místech, kde stojí hradní stráž, na témže náměstí nahlédněme do Schwarzenberského paláce, který je považován za jeden z tuzemských skvostů renesanční architektury. Prostě alespoň na krátkou chvíli znovu vychutnejme atmosféru místa, které umí ohromit příchozí stejně tak poprvé jako posté.
:. Praha - Pražský hradAutor: Miroslav Šára
Až do doby Karla IV. byl pohled na Vyšehrad střízlivý, píše Vladislav Dudák ve svém Pražském poutníkovi. "První český kronikář Kosmas svůj příběh o kněžně Libuši vůbec na Vyšehrad neumisťuje. Podle Kosmy byl hrad na Vyšehradské skále, původně zvaný Chrasten, založen až za vlády Libušina manžela Přemysla... Teprve za Karla IV. kronikář Přibík Pulkava z Radenína tvrdí, že Libušino proroctví o budoucí slávě Prahy se odehrálo na Vyšehradě...
Citace jednoznačně dává na vědomí, kam teď vedou naše kroky. Cestu na Vyšehrad zahajujeme u Kongresového centra – z terasy před objektem je krásný pohled na domy v Nuselském údolí, na Nové Město, v dálce je patrná charakteristická silueta Pražského hradu. Vcelku záhy dokráčíme k velkému cihlovému opevnění, Táborskou branou se dostaneme na výsostné vyšehradské území.
Za Leopoldovou bránou stojí zpola ve stínu vzrostlých stromů vůbec nejstarší stavba Vyšehradu – románská rotunda sv. Martina. Vznikla někdy po roce 1070 za krále Vratislava II.
:. Praha - VyšehradAutor: Miroslav Šára
Vyšehradských cílů těšících turisty je tu docela spousta – zmiňme se o skvělých výhledech z opevnění a vyhlídkové terasy nad Vltavou (odkud prý předvedli svůj veleskok Horymír se Šemíkem), o sadech s Myslbekovými sochami a pochopitelně o kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla. Původně románská stavba zažila celou řadu úprav, poslední jí dala současnou novogotickou podobu – uskutečnila se v 19. století. Tak se pojďme podívat.
PŘÍŠTĚ budeme pokračovat v procházce Prahou. Z centra se tentokrát vydáme na její okrajové části, kde se přesvědčíme, že i zde jsou skvělé památky (zámky v Troji či na Zbraslavi), ale i hodnotná, mnohdy vysloveně divoká příroda (Divoká Šárka). |