Článek
Což doloží hned úvodní cíl právě zahájené výpravy. Na cestě ke Krašovu jsme se zastavili v obci Chlum. Po pravdě řečeno – potěšit tu dokáží už její malebné domy, zvláště jsou-li spatřeny za krásného počasí, ovšem hlavní cíl leží až kousek za nimi. Jen co projdeme mezi stromy, ocitneme se na skvělém vyhlídkovém místě.
Patří k chráněnému území Chlumská stráň a nabízí téměř letecký pohled na Berounku a zemědělskou usedlost Ptyč (ve 14. století v těchto místech stával opevněný hospodářský dvůr). Zatímco to vše pozorujeme z vysokých skal, protější levý břeh Berounky je takřka dokonale plochý. Což ovšem není to hlavní, proč se vzápětí na protější stranu vypravíme.
Za bližší prohlídku tu stojí zejména kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století. Stojí v těsném sousedství obce Dolany a jedná se o jednu z nejstarších sakrálních památek na území Čech. Ještě v roce 2000 byla v těchto místech k vidění jen část obvodového zdiva, ovšem – jak je vidět – záchranné práce vzhled kulturní památky radikálně vylepšily.
:. Chlumská stráňAutor: Miroslav Šára
A teď již vzhůru na avizovaný hrad Krašov. Jsme poblíž obce Bohy a vstupujeme do lesů krašovské přírodní rezervace. U hradu jsme za chvíli.
Od roku 1800 se o něm píše jako o objektu pustém. Předtím tento šlechtický hrad ovšem vystřídal nejen řadu majitelů, ale i podob – v 16. století byl kupříkladu přestavěn na renesanční zámek a ve druhé polovině 17. století, kdy připadl klášteru v Plasích, zažil barokní úpravy.
Pro návštěvníky je toto místo velice atraktivní – nejen tím, co z hradu zbylo a co si lze prohlédnout z maximální blízkosti, ale také pro skvělou vyhlídku. Ze skalního ostrohu, na němž byl hrad vystavěn, je jeden z mimořádných pohledů na Berounku, kterou jsme v tomto putování dostihli již podruhé. Krašov rozhodně patří do galérie takových míst, jakými jsou například vyhlídky z Čertovy skály, od hradu Týřov či z vrchu Čerchov u Nižboru.
:. Hrad KrašovAutor: Miroslav Šára
V závěru této cesty vkročíme na území Křivoklátska a zůstaneme věrni přírodním vyhlídkovým místům. V následujících okamžicích vystoupáme na tři skály poblíž obce Hudlice.
Ta první je v naprosto těsném sousedství obce, o čemž svědčí i její jméno – říká se jí Hudlická skála. Vyhlídka nejen na Hudlice je z ní výtečná, nicméně si připomeňme, že jde o místo svého druhu osudové.
Podle pověsti je totiž v této skále jeskyně, v níž u kamenného stolu sedí panna a šije košili. Každoročně na Velký pátek učiní jeden steh. To by ještě nebylo nijak znepokojivé. Jenže až prý bude s prací hotova a udělá steh poslední, nastane konec světa.
Nyní okusíme výhledy z dalších dvou skal. Ta bližší se nachází čtyři kilometry jižním směrem u obce Svatá. Říká se jí Obecná skála.
O další tři kilometry – tentokrát jihozápadním směrem – se vypíná Vraní skála. Z trojlístku skal je nejvyšší, a tomu odpovídají i dohledové vzdálenosti. Výborný výhled je z ní zejména na Zbirožskou vrchovinu a Rokycanskou pahorkatinu, za dobré viditelnosti jsou vidět i Brdy.
:. Skály u Hudlic a Svaté Autor: Miroslav Šára
PŘÍŠTĚ budeme pokračovat v průzkumu oblasti, tentokrát se ale posuneme o něco víc na sever Plzeňska. Zavítáme do Kralovic a k baroknímu skvostu zvanému Mariánská Týnice v jejich sousedství, projdeme se zámeckým areálem v Manětíně a prohlédneme si klášter v Plasích (včetně interiéru konventu). |