VIDEO: S kamerou na cestách za antickými skvosty řeckého ostrova Kos

V souostroví Dodekanes (Dvanáctiostroví) je třetí největší, má rozlohu 290 kilometrů čtverečních – a na nich až překvapivě bohatou turistickou nabídku.

Ačkoliv většina ostrova Kos je plochá a jak stvořená pro cestu na kole, na jihu se zdvíhá nápadný hřeben pohoří Dikeos a nad hladinou moře ční více než o 800 metrů. Na úpatí je řada půvabných horských vesnic, na severu krásné pláže a na východě – na východě je počátek naší cesty.

Zahajujeme ji v hlavní městě, které se jmenuje rovněž Kos. Na úvod se projdeme zdejším přístavem Mandraki a vstoupíme do rozsáhlé pevnosti, kterou ve 14. a 15. století vybudovali johanité.

Vstup do pevnosti je poblíž tzv. Hippokratova platanu, což je strom, pod nímž údajně sedával sám slovutný lékař a učil své žáky. Platanu by tak muselo být přinejmenším 2400 let, s čímž ovšem odborníci nesouhlasí. Dřevina podpíraná lešením je ale i tak vskutku prastará – neboť titíž odborníci připouštějí, že jí je 500 až 2000 let.

:. S kamerou na cestách - Kos - Mandraki. Autor: Miroslav Šára/Právo

Území města Kos a blízkého okolí je vysloveně napěchovaná antickými památkami, mohu-li použít tohoto slovního obratu. Na úvod míříme do západní části města, kde archeologové odhalili helénské a římské stavby z 3. a 2. století př. n l.

Popsat, co je tu k vidění, by zabralo poměrně značný prostor, tak se alespoň zmiňme o jevech nejnápadnějších. Do oka tu možná úplně ze všeho nejrychleji padne 17 dórských sloupů, označujících dávný gymnasion čili místo, kde se mladá muži věnovali vzdělání a lehké atletice.

Jen pár kroků odsud se nacházejí pozůstatky římských veřejných lázní, na jejichž základech vyrostla raně křesťanská bazilika. Pokud se tu budete pohybovat, určitě budete kráčet po kamenné římské ulici zvané Via Cardo – na několika místech jsou tu vidět vyryté stopy kol povozů.

Proti tomuto nalezišti – stačí jen překonat rušnou ulici – stojí skvostné římské divadlo z druhého století, tzv. odeion. I dnes se tu ještě občas hrají divadelní představení či pořádají koncerty. Diváci při nich sedí v 15 řadách mramorových sedadel – některá jsou v původním stavu.

Nedaleko přístavu i pevnosti je vchod do Agory čili antického hospodářského i společenského střediska města. Až do roku 1933 bylo zastavěno, jenže pak archeologům pomohlo ničivé zemětřesení, které zástavbu srovnalo se zemí a dovolilo proniknout k architektonickým počinům výrazně starším.

Nejstarší památkou tu jsou dva znovu vztyčené sloupy s kladím ze 4. století př. n. l. Středem území se táhnou zbytky dávných městských hradeb, sloupy s korintskými hlavicemi dávají na vědomí, kde stával Afroditin chrám z 2. století př. n. l. Všechna tato naleziště jsou volně přístupná.

:. Antické památky ostrova Kos. Autor: Miroslav Šára

Okrsků, které jsou zasvěceny bohu lékařství Asklépiovi, je v celém Řecku prý na tři sta. Nejproslulejší je ovšem právě ten, který se nachází na ostrově Kos – zhruba čtyři kilometry jižně od centra jeho metropole. Řeč je o Asklepieionu.

Také zde se člověk ocitne obklopen antickými památkami, které berou dech. Nejstarší tu jsou základy Apollónova chrámu ze 4. století př. n. l. se sedmi znovu vztyčenými sloupy s korintskými hlavicemi. Zhruba o dvě staletí mladší je Asklépiův chrám stojící na nejvyšší ze tří teras, které komplex vytvářejí. Právě z té je nejkrásnější výhled – vidět je část ostrova, ale i turecké pobřeží.

Právě zde si člověk ovšem připomene, proč se tomuto ostrovu říká Hippokratův po proslulém lékaři. Podobně jako všechny ostatní i tento okrsek tvořily léčebné lázeňské ústavy a pozůstatky budov, jež sloužily pacientům, jsou tu stále k vidění.

Kultovní obřady byly totiž jen jednou částí – lékařská pozorování a léčebné diety další. Dodejme, že Hippokratův názor, podle něhož nemoci vznikají narušením harmonie „šťáv“ v lidském těle, byl uznáván až do předminulého století.

:. Chrám Asklepieion. Autor: Miroslav Šára