Článek
Startujeme v místě, kde se s oblibou procházel básník Svatopluk Čech. Z Rovenska pod Troskami sem chodil tak rád, až tu nakonec po něm pojmenovali vynikající vyhlídku – tvrdí se o ní, že právě odtud je nejlepší pohled na Trosky.
Z toho všeho je jasné, že jsme se ocitli v Boreckých skalách. Jedná se o malé pískovcové město na vrchu Bor (385 m), které potěší řadou skalních útvarů. A pochopitelně zhruba padesát metrů vysokou skálou, na níž je již zmíněná vyhlídka.
Na Trosky je odtud skutečně výhled skvělý, a to tak, že až inspirativní. Míříme tedy k této národní kulturní památce i symbolu oblasti. Hrad je to veskrze známý (a přesto vždy nadále lákavý jako turistický cíl), takže jen telegraficky: v letech 1380–1390 hrad nechal vystavět Čeněk z Vartenberka, objekt stojí na skalách dosahující nadmořské výšky 488 metrů, štíhlejší věž se zove Panna, rozložitější je Baba. A teď už se pojďme podívat na hrad i z hradu do okolí.
Borecké skály a TroskyAutor: Miroslav Šára
Nyní se přesuneme na západní okraj oblasti, konkrétně do obce Dneboh, odkud podnikneme výpad do oblíbeného skalního města, do Drábských světniček.
Sedm skalních bloků nedaleko vrchu Mužského převyšuje okolí místy až o sto metrů a představuje tak skvělé vyhlídkové místo. Na dohled jsou Jizerské a Lužické hory, velice zřetelně je odsud vidět (pochopitelně za předpokladu, že povětrnostní podmínky nejsou zásadně proti) Ještěd.
Světničky sloužily především jako zásobárny
Tohle místo je přitažlivé navíc i proto, že ve 13. století hostilo hrad, koncem husitských válek znovu obnovený. Hrad to byl značně nedobytný, neboť jeho podstatnou část tvořila právě ona majestátní skaliska. Světničky – nevelké prostory vytesané ve skalách – sloužily především jako zásobárny, obyvatelé žili v dřevěných obydlích. Světniček jsou tu tři desítky.
Drábské světničky a MužskýAutor: Miroslav Šára
Dnešní putování ukončíme nedaleko Drábských světniček, zhruba tři kilometry severně od Mnichova Hradiště. Nad obcí Sychrov se tu nad terén zdvihá čedičový suk zvaný Káčov. Při vynaložení naprosto nevelké porce fantazie si lze představit, že se jedná o zmenšeninu jedné ze dvou čedičových skal, na nichž stojí Trosky.
Zásadka - zřícenina hradu a pozdějšího zámku
Kolem útvaru chráněného jako přírodní památka stoupá vzhůru úzká stezka, takže čedičovou skálu si lze prohlédnout velice detailně. Z místa kousek pod vrcholem je krásný výhled na obec, široké okolí i Ještěd na horizontu.
Doslova pár kroků pod Káčovem a Sychrovem (a podobných pár kroků nad soutokem Jizery a Mohelky u Mohelnice nad Jizerou) se nachází Zásadka. Jedná se o zříceninu hradu a pozdějšího zámku.
Káčov a ZásadkaAutor: Miroslav Šára
Tvrz tu ve 14. století vystavěli páni ze Zásady, v dalším století dostal objekt podobu hradu, který nejprve pustl a čelil opuštění, aby nakonec v roce 1560 se proměnil v renesanční zámek (přestavbu zařídil Zikmund Vančura z Řehnic a na Valečově). Objekt prošel dalšími úpravami, patřil i Valdštejnům, ale pak nastal nový soumrak této stavby. V 19. století vyhořela a zůstala z ní jen zřícenina.
Pokud jsou ovšem její zbývající stěny správně nesvíceny sluncem, pokud kolem vládne skvělé počasí a vegetace bují – je to místo, které za návštěvu v každém případě stojí. Navíc je odtud krásný výhled na mohelnický románský kostel, ale to už je jiná kapitola.
| PŘÍŠTĚ se vydáme na ostrov v Egejském moři, nacházející se na dohled tureckého pobřeží. Říká se mu Hippokratův, takže je zřejmé, že půjde o Kos. Vcelku nevelké území je až překvapivě napěchováno přitažlivými turistickými cíli. Hlavní město překypuje antickými památkami – stejně jako nedaleký Asklepieoin, vnitrozemí pak řadou pozoruhodných obcí a smělým (a zdolatelným) hřbetem pohoří Dikeos. |
