Článek
Nejvíc to žilo ve zdejší herně. Tu otevírají pětkrát do roka. „Tady to vystřihnete a nalepíte sem a vybrat si můžete srdíčko nebo kytičku,“ hovořila k dětem Eva Sadílková, muzejní edukátorka.
Rodiče s dětmi malují, vystřihují, prohlížejí si jarní rostliny na stolku pod oknem s výhledem na zdejší náměstíčko. Nad úkoly, speciálně pro zahajovací víkend určenými, se bavily jak tříleté, tak patnáctileté děti.
Témata v herně Domu přírody Pálavy se mění. Zimní Pálavu právě nahradilo Vítání jara.
„Herna je koncipovaná tak, aby se tady do všech činností zapojili rodiče i s dětmi. Chceme to tak. Rodiče na děti nemají moc času. To, že aktivity jsou postaveny tak, že rodič u nich musí asistovat, dělají to společně, je pro nás hodně důležité,“ uvedla Sadílková.
Témata v herně se mění. Zimní Pálavu právě nahradilo Vítání jara. Termíny, kdy je herna otevřená, najdou zájemci na webu nebo sociálních sítích Domu přírody Pálavy.
Malá, ale bohatá expozice
Dům přírody Pálavy je návštěvnickým střediskem chráněné krajinné oblasti Pálava. Vznikl na místě dřívějšího archeologického muzea kompletní rekonstrukcí a přístavbou budovy. Původní historický objekt slouží jako zázemí muzea, expozice je v nově vybudovaném podzemním prostoru. Než se tam ale vydáte, ohromí vás v jedné z místností hned u vstupu takzvaná imerzivní projekce na čtyřech stěnách.
„To bylo hodně hezké, poprvé jsem třeba viděla výlov rybníka shora,“ řekla nadšeně jedenáctiletá Hana Koláčková, která sem přijela z Nosislavi.
Moderní expozice v podzemní části představuje mimořádnou pestrost fauny i flóry Pálavy.
„Motto expozice je ,O Pálavě, její kráse a pestrosti, o zodpovědnosti lidí za její osud‘. A přesně taková je: pestrá, kombinuje jak tradiční muzejní exponáty, tak moderní a interaktivní prvky. Návštěvníci domu přírody Pálavu poznají všemi smysly,“ řekl Jan Miklín, vedoucí Domu přírody Pálavy.
Expozice není příliš rozsáhlá. „Cílem bylo, aby návštěvníka nenudila a odnesl si vědomí, že Pálava je jednou z nejpestřejších chráněných krajinných oblastí v Česku. Ale zároveň místem, které lidé obývají dlouhá tisíciletí, a jejich hospodaření krajinu ovlivňovalo a stále ovlivňuje. A že je proto důležité nejen to, jak vypadají samotné rezervace, ale i zdejší pole nebo vinohrady,“ dodal Miklín.
Jedenáctiletá Hana Koláčková si dělá poznámky v expozici Domu přírody Pálavy.
„Láká nás edukační program střediska, kvůli tomu sem jezdíme opakovaně, děti si odnesou znalosti o této krajině, která je na dohled od Rajhradu, odkud pocházíme,“ řekla v sobotu Eva Marešová, která sem přijela se skautským dětským oddílem. „Ta expozice tam dole, ta se mi líbí, a nejvíc ta vycpaná zvířata,“ ukazovala na velkého vycpaného výra skautka Pepča Kalmusová.
Nezapomenutelný Mušov
Dospělé návštěvníky často nejvíce zaujme téma zániku Mušova, které expozice prezentuje jak na fotografiích a předmětech z mušovských domů, tak audionahrávkami pamětníků vzpomínajících na život ve vesnici předtím, než zmizela pod hladinou novomlýnských nádrží.
„I proto jsme právě toto téma vybrali pro první sezonní výstavu, která se zániku Mušova bude věnovat podrobněji. Přístupná bude od konce května do poloviny září,“ dodal Miklín.
Expozice není rozsáhlá. Cílem bylo návštěvníka nenudit. Měl by si odnést vědomí, že Pálava je jednou z nejpestřejších chráněných krajinných oblastí v Česku.
Expozice v podzemí čítá stovky exponátů, od ilustrací a fotografií přes dermoplastické preparáty, zoologické preparáty bezobratlých po rostliny zalité v pryskyřici nebo zvuky ptáků. Krátké filmy, texty i fotografie, trojrozměrný model Pálavy a okolí, historie vinařství… A v obřím akváriu druhy ryb žijící v nedaleké Dyji.
Expozici ladili z Londýna
Expozici tvořil tým pod vedením Jany Vodičkové, muzejní designérky, původem z Brna, žijící v Londýně. „Pracuji ve Velké Británii, kde žiji a mám tam rodinu. Před pár lety mě napadlo, že moje zkušenosti by se daly velmi dobře uplatnit v českém kontextu, v kultuře, ze které pocházím,“ sdělila Vodičková.
A pak ji oslovil spolek SIMID, oborová organizace pro interpretaci místního dědictví, zabývající se rozvojem muzejní interpretace. „Tvořit expozici pro Dům přírody Pálavy byla moje první příležitost. Brala jsem to jako zajímavou možnost sestavit si a vést tým designérů v zemi, ze které pocházím,“ uvedla Vodičková.
V jedné z místností je takzvaná imerzivní projekce na čtyřech stěnách.
Muzejní interpretace je disciplína, která je podle ní v Británii dobře rozvinutá. „Lidé se tady na to specializují, zabývají se obsahem. Stejně tak se na muzea specializují takzvaní interpretační designéři,“ vysvětlila Vodičková. V týmu, který si pro realizaci expozice sestavila, jeden takový byl.
„Designér, Australan žijící v Londýně, bydlel kousek ode mě. Scházeli jsme se proto v Londýně a na dálku tvořili základní koncepci,“ popsala.
Dospělé návštěvníky často nejvíce zaujme téma zániku Mušova.
Její srdeční záležitostí v expozici je část právě o Mušovu. „Mojí oblíbenou disciplínou je sbírání vzpomínek pamětníků. Přišlo mi důležité, aby se téma nedávné historie, která je ještě v živé paměti, v expozici objevilo,“ dodala Vodičková.
Na Pálavu jezdila na výlety jako turistka s rodiči. „Chodili jsme po všech sedmi divech Pálavy a do lužních lesů, takže nějaké povědomí o Pálavě jsem měla.“
