Věžnice má na památky recept

„Všechno zdražuje, bez dotací to nejde. Ale máme cestu, pomalinku se po ní posunujeme a na rychlost naštěstí nikdo netlačí,“ shrnul filozofii obce starosta David Drahoš.

Věžnice se zhruba čtyřmi sty obyvatel má ročně na investice zhruba milion korun. Pro ves se dvěma částmi, tudíž s rozlehlou infrastrukturou všeho druhu, to není zrovna moc. Přesto se tu ujali hned dvou vzácností, z nichž nekouká ani koruna zisku.

Kamenný most U Lutriána u soutoku Zlatého potoka s říčkou Šlapankou je jednou z nejstarších tuzemských mostních staveb. Patří Věžnici, která se v roce 2004 postarala o jeho rekonstrukci. O pár let později ale voda poškodila jez nad ním a uvolněné kameny začaly vzácnou památku opět ohrožovat. Zásah pak víc než deset let brzdilo vlastnictví jezu. Obec do cizího majetku investovat nemohla, jednání ale nevzdala.

„Na splav už máme smlouvu, paní majitelka ji podepsala a zastupitelstvo schválilo,“ popsal aktuální stav věci starosta. Přípravy byly hned zahájeny, expert nyní zpracovává projekt na rybochod, který musí být součástí stavby. Ta nebude levná, ale Věžničtí spoléhají na dotaci. Když ne letos, tak třeba napřesrok. „Už jsme vyčistili koryto od naplavených kamenů, nové už tam nepřipadávají, takže bezprostřední nebezpečí od jezu pro most nehrozí,“ zmínil starosta.

Most je podle něj exponované místo. Leží na turistické trase, cyklotrase, kousek odtud vede silnice a auta tu často zastavují. „Vždycky když jedu kolem, tak tam někdo je. My z toho nemáme nic, ale jsme rádi, že tam ti lidi chodí. Udržujeme to místo a okolí, staráme se o to, aby to bylo pěkné,“ zamyslel se David Drahoš nad otázkou, zda se náklady obci vyplatí.

Návratnost nenabídne ani historická kovárna, od loňska další „žrout“ peněz a zdroj starostí.

„Mohla by to být dominanta, až to bude opravené,“ říká starosta. Pitoreskní objekt s věžičkou přitom obec pořídila, aby ho zbourala, intervence expertů demolici zatrhla na poslední chvíli. Vystopovaná historie přidělila domu novou roli a památkovou ochranu.

„Vždyť kovárna bývala v každé vesnici, dnes není nikde. Mohlo by to být živé místo,“ přemítá starosta Věžnice. Státní dotace vloni pomohla obci zrekonstruovat střechu i zvonici, letos snad vyjde příspěvek od kraje na rekonstrukci oken, v plánu je vlhkostní průzkum stavby. Po něm přijde na řadu vnitřek, práce tu odhadují na šest sedm let.

„Hodně si děláme sami,“ zmínil starosta, jak se tu pasují s péčí o památky, kterou nekompenzuje výběr vstupného. „Dělá se to pro budoucí generace,“ připomněl.