Vesnice na Bali proměnila pohřební tradici v dobrý byznys

Přirozeným tlením v bambusové kleci ovšem cesta zemřelého nekončí. Jakmile z těl zbydou jen kosti, vesničané vezmou lebky, ze kterých u posvátného stromu budují jakési oltáře. Trunyan je jedinou balijskou vesnicí, kde se podobná tradice ještě stále drží. Posmrtný rituál je navíc umožněn pouze těm, kdo strávili život v manželském svazku. Svobodní mají smůlu a jsou normálně a fádně pohřbeni, uvádí portál Daily Mail.

Pohřební džungle, kde nacházejí těla i duše poslední odpočinek, se nachází za  nedalekým jezerem Batur a je přístupná pouze loďkou. Obojí leží na území aktivního vulkanického komplexu.

A opět ta privilegia — těla do džungle mohou přepravit pouze muži, kteří je zároveň připraví na rituál, nebožtíka musejí omýt dešťovou vodou a zabalit do látky. Kdyby se na hřbitov vypravila tuto pohřební ceremonii provést žena, podle legendy by vesnici zasáhlo zemětřesení nebo vulkanické erupce z nedalekých sopek.

Poněkud morbidní místo celkem často vyhledávají i turisté. Zatímco někteří se sem propašují zcela nepozorováni, jiní se musejí vypravit více oficiální cestou. Obyvatelé Trunyanu si jsou moc dobře vědomi unikátnosti své tradice, ale za úplatu jsou ochotni odhalit její pozadí i cizincům.

A o tom, že se z mrtvých stal velmi dobrý byznys svědčí i to, že za svezení loďkou přes jezero Batur mohou cestovatelé vysolit klidně i 50 dolarů, zhruba 1260 korun, jak uvádí jeden z návštěvníků na portálu Trip Advisor. Ale jako skoro všude, i zde jde o ceně smlouvat.

Mnozí návštěvníci by se více než pohledu na rozkládající těla mohli zaleknout zápachu, který z nich půjde. Jelikož se ale bambusové klece umisťují kolem posvátných stromů Taru Menyan, nemusejí se o svůj nos obávat. Rostlina totiž vydává příjemnou vůni, která zápach rozkládajícího se těla neutralizuje.