Článek
Dvouletá uzávěra ostrova, na němž žije asi 8000 lidí, výrazně poškodila životní úroveň tamních obyvatel. Přes 80 procent z nich je totiž závislých na cestovním ruchu. „Asi 18 procent obyvatel je placeno z veřejného rozpočtu, zbytek je závislý na turistice,“ citovala agentura EFE starostu ostrova Pedra Edmundse Paou. Podle něj bude oživení obtížné a pomalé. Někteří se z ostrova kvůli pandemické uzávěře odstěhovali, dodal.
Otevření Velikonočního ostrova turistům se plánovalo původně od února, kdy je na jižní polokouli letní sezóna, ale varianta koronaviru omikron přiměla chilskou vládu uzavírku prodloužit.
FOTO: Jeden z nejodlehlejších ostrovů světa proslul tajemnými sochami
Na Velikonočním ostrově totiž není nemocnice s jednotkou intenzivní péče a let na pevninu trvá asi pět a půl hodiny. Nicméně loni chilské úřady poslaly z pevniny na ostrov lékařskou ambulanci vybavenou pro pacienta s vážným průběhem covidu-19.
Tento měsíc očekávají na Velikonočním ostrově na 1500 turistů, první z nich přiletí ve čtvrtek. Chilská vláda povolila pro srpen dva lety týdně, od září mají být tři. Mnohé hotely a obchody ale podle agentury EFE zatím neotevřou, protože nemají peníze na faktury za elektřinu.
Hlavním lákadlem sochy moai
Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce nazývaný Rapa Nui, proslavily zejména obří sochy moai s velkou hlavou a bez nohou, které vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba 900, největší z nich měřila asi deset metrů a vážila kolem 82 tun.
Dlouho bylo záhadou, jak tyto sochy obyvatelé ostrova přemisťovali. Jednu z možností ověřil v 80. letech minulého století přímo na ostrově po boku norského cestovatele Thora Heyerdahla český technik Pavel Pavel.
Část Velikonočního ostrova je národním parkem, který je od roku 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.