Vědci v Abúsíru pátrají po hrobce Antonia a Kleopatry

Tento týden začnou v někdejším Isidině chrámu nedaleko Alexandrie vykopávky, které mají prověřit teorii, že těla Antonia i Kleopatry skončila právě zde. Egyptologové se zaměří na tři hluboké šachty, které odhalil nedávný průzkum, provedený radarem. Domnívají se, že některá z nich vede k hrobce milenců.

Chrám u jezera Mariut v Taposiris Magna (dnešní Abúsír) asi 50 kilometrů od Alexandrie vznikl před více než dvěma tisíci lety za krále Ptolemaia II. (282– 246 př. n. l.). V jeho okolí bylo během posledních tří let objeveno 27 hrobek, mumie deseti egyptských aristokratů a také alabastrová hlavička Kleopatry a 22 mincí s jejím vyobrazením.

To dalo podnět k teorii, že chrám sloužil jako pohřební místo pro panovníky z řecké dynastie Ptolemaiovců, kteří vládli Egyptu z Alexandrie. Od této teorie byl jen krůček k myšlence, že v chrámu nebo jeho okolí je pohřbena i nejznámější vládkyně této dynastie a její milenec.

„Existuje historický důkaz v díle (řeckého životopisce) Plútarcha, který říká, že Kleopatra byla pohřbena spolu s Markem Antoniem,“ argumentuje dominikánská egyptoložka Kathleen Martinezová, která výkopy v Isidině chrámu vede. 

Ale ne všichni s tímto názorem souhlasí. „Je nepravděpodobné, že by Marcus Antonius měl hrobku, kterou by mohl kdokoli najít, protože v době, kdy zemřel, byl nepřítelem (Říma),“ řekl listu The Times oxfordský profesor egyptologie John Baines.

Egyptský šéfarcheolog Zawi Hawas ale trvá na pátrání po hrobce Antonia a Kleopatry v Abúsíru. „Je to naše teorie. Ostatní nemusí souhlasit, ale my pátráme, abychom zjistili, zda ji lze prokázat,“ řekl. Pokud by se místo posledního spočinutí milenců skutečně našlo, šlo by podle něj o „větší objev než odhalení Tutanchamónova hrobu“.

Hawas také odmítá všechny pochyby o Kleopatřině kráse. Poukazuje na její alabastrovou sošku i nalezené mince. „V nálezech z Taposiris Magna se zrcadlí půvab, což nasvědčuje, že Kleopatra vůbec nebyla neatraktivní,“ tvrdí.

Kleopatra a Antonius

FOTO: Profimedia

S tezí o nehezké Kleopatře přišli před dvěma lety vědci z univerzity v britském Newcastlu. Při zkoumání jejího vyobrazení na římském denáru vyvodili, že Kleopatra byla „dost ošklivá“.

V očích dneška představují mužný Antonius a krásná Kleopatra tragický milenecký pár, který se stal obětí zvratů v římské politice. Avšak pověsti o zničující lásce Antonia ke Kleopatře šířili už jeho římští současníci.

Z jejich strany to nebyla žádná pochvala. Antoniovi protivníci propagandisticky vylíčili jeho vztah k egyptské vládkyni jako vzor slabošství a pobuřující ústupnosti vůči cizím, neřímským vlivům.

Již dříve se po Kleopatřině hrobce pátralo u alexandrijské zátoky Abúkír, kde byly nalezeny trosky jejího paláce. Dosud se však nic nenašlo.

Antonius a Kleopatra spáchali sebevraždu poté, co Caesarův adoptivní syn Oktavián porazil v roce 31 př. n. l. jejich flotilu v bitvě u Actia a přiměl ke kapitulaci i jejich pozemní armádu.