Článek
Kritikové poukazují na nekvalitní práci v objektu, který je jako jediná památka moderní architektury v České republice zapsán v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Celá rekonstrukce v uplynulých dvou letech přišla na 180 miliónů korun.
Architektka Černá odůvodňuje vzdouvání linolea podkladem, kterým je tzv. Sorelův cement. „Postupovali jsme podle původních technologií, sami jsme si tak způsobili problém. S pokládáním Sorelova cementu neměl nikdo zkušenosti, je to unikátní metoda. Nebylo možné odhadnout, zdali bude podklad řádně připraven za šest týdnů, které jsme k tomu měli,“ řekla ředitelka a popisovala míchání směsi, do které se pak přidávají hoblinové prvky, po zatvrdnutí se přebrušuje.
Sorelův cement byl patentován v roce 1927, vyráběl se z páleného magnesitu a roztoku chloridu hořečnatého s přísadami dalších plniv. Vyráběl se z něj také umělý kámen. Bubliny na linoleu na podlaze vily Tugendhat mají rozměr zhruba metr krát 20 centimetrů. „Samozřejmě je zlikvidujeme. Pásy s bublinami sejmeme a znovu položíme a zavaříme,“ ujistila ředitelka.
Zdůraznila, že osmidenní uzavření vily bylo plánováno již dlouho před slavnostním otevřením letošního 29. února. „Již při spouštění elektronického rezervačního systému jsme počítali s tím, že od 23. dubna bude vila Tugendhat pro veřejnost nepřístupná. Nemusíme tedy odmítat již objednané návštěvníky, jak se snad někdo domnívá,“ uvedla Černá.
V osmi dnech opraví i další drobné závady, třeba návštěvníkem ukopnutou část vzácné onyxové stěny, poškozený nátěr kulatého stolu, ušpiněné stěny apod. Odborníci v rámci plánované revize zkontrolují některé použité materiály, u některých budou zjišťovat jejich reakci na sluneční záření. V zahradě vysadí trávník a natřou zábradlí. „Chováme se jako dobří správci,“ říká Černá. Doplnila, že veškeré opravy jsou hrazeny z objemu původního rozpočtu, nikoli z kapes daňových poplatníků.
Jen za první měsíc prošlo vilou na 4500 návštěvníků, třikrát více než chodívalo před rekonstrukcí.