Článek
O vikinském lodním stavitelství pojednává expozice muzea v dánském městě Roskilde, které se nachází asi 30 kilometrů od Kodaně. Je domovem jedenácti dřevěných plavidel z 11. století, které jsou všechny zkonstruovány zmiňovanou klinkerovou obšívkou, píše agentura AP.
Jde o techniku, kdy se na žebra plavidla pomocí dřevěných kolíků nebo kovových hřebů připevňovala prkna směrem od kýlu k palubě, přičemž každá plaňka svým krajem přesahovala horní okraj předchozí plaňky. Vikingové tuto metodu používali i pro bitevní drakkary, klasičtější langskipy neboli dlouhé lodě, ale i obyčejné rybářské čluny.
„Když postavíte loď s těmito přesahy, získáte trup, který je nejen pružný, ale i pevný. Znamená to, že Vikingové byli schopni postavit lodě, které jste v této části světa předtím nespatřili,“ vysvětluje kurátorka muzea Triona Sorensenová.
Dodává, že klinkerová obšívka je vnímána jako častý symbol pobřežních oblastí severských zemí, nejen Dánska, ale i Finska, Švédska, Norska či Islandu. V těchto státech také tradice přežila až do dnešních dní, ačkoli je nejčastěji spojena s různými oslavami či sportovními událostmi.
„Narazíte na ni prakticky všude, kam dorazili Vikingové,“ tvrdí Sorensenová. „To znamená i v Británii či Irsku. Tradice přežila, jde o typy lodí, které se vyrábí i dnes.“
Bez lodí by neexpandovali
Existují vědecké důkazy, že klinkerová obšívka se používala už během doby bronzové. Bylo to však právě za vikinské éry, kdy zažila svůj zlatý věk. Lodnímu stavitelství tohoto dobyvačného národa se v té době žádná jiná kultura nemohla rovnat — plavidla byla lehká, silná a rychlá. „Kdyby nebylo lodí, žádný rozmach Vikingů by nenastal, to je nesporný fakt,“ řekla Sorensenová.
„Nikdy by neexpandovali mimo Skandinávii, zůstali by v Dánsku, Švédsku a Norsku, oblastech, které dnes známe. Lodě jim ovšem umožnily plout až za obzor a stát se více globálním národem,“ tvrdí kurátorka.
V muzeu lodě zkonstruované klinkerovou také staví či opravují. Množství plavidel zkonstruovaných touto metodou se ovšem v posledních letech drasticky snížilo. Podle šéfa místní loděnice Sorena Nielsena je v Dánsku sotva 20 aktivních loďařů, kteří využívají klinkerovou obšívku. V celé severní Evropě to může být asi 200.
„Tradice a znalost mizí. Máme proto pocit, že je musíme více ukazovat a vysvětlovat lidem, že šlo o součást našeho kulturního pozadí,“ řekl pro agenturu AP Nielsen.
Zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO je i závazek. Severské země tím přislíbily, že tradici budou pro budoucí generace nadále udržovat. „Jde o um, který nevyčtete v knížkách. Jestli chcete vědět, jak postavit dobrou loď, musíte zkrátka postavit hodně lodí. Je to velmi jednoduché,“ uzavřel Nielsen.