Varšava svítí vzácnými plyny

Jedno z nejoblíbenějších varšavských muzeí se nachází v historické čtvrti Praga, která se vyhnula zničení na konci druhé světové války. Nebyla však pojmenována podle českého hlavního města, jak by se mohlo zdát. Název pochází ze slova prażyć, v překladu pražit.

Procházím industriálním komplexem a následuji šipky s malou bílou vesmírnou raketou, která v sobě nese název muzea neonů. Vedou mě stranou za roh, kde by se mohly dít lecjaké alternativní věci. Čekají tu však jen sytě rudé kovové dveře. Beru za studenou kliku a rázem se ocitám v jiném světě - jásavém království neonů.

Neon objevili chemici William Ramsay a Morris Travers roku 1898 díky metodě frakční destilace zkapalněného vzduchu. Jméno dostal od syna prvně zmíněného chemika, který prvek, vydávající v určitých podmínkách líbivé barevné světlo, navrhl pojmenovat jako „nový“. Zároveň s neonem byl objeven i xenon. Ramsay dostal roku 1904 za objev vzácných plynů Nobelovu cenu za chemii.

Tyto plyny snadno ionizují a poté intenzivně září. U neonu vzniká výrazné záření oranžovo-červené barvy, a světelné trubice po něm tak dostaly jméno „neony“, ač jsou plněny i jinými plyny.

Travers uvedl, že karmínové světlo v trubici vyprávělo svůj vlastní příběh a jednalo se o pohled, na který nikdy nezapomene. Později se ukázalo, že nový objev takto uhrančivě působil i na ostatní.

Výroba neonu však byla v té době příliš nákladná. To se změnilo v roce 1907, kdy Georges Claude a Carl von Linde přišli s výrazně ekonomičtější metodou. V závěru roku 1910 předvedli na pařížském autosalonu dvě 12metrové neonové zářící trubice a v Paříži se v následujícím roce začaly objevovat první svítící reklamy.

Roku 1923 Claude předvedl neony Američanům a za oceánem se až překvapivě rychle zabydlely. Lidé se prý zastavovali na ulicích a fascinovaně zírali na „tekutý oheň“ propagující nové podniky i produkty, který zářil dodaleka i za denního světla. Co víc mohl svět reklamy chtít.

S novými metodami se do světa neonové reklamy dostalo i výrazně více barev. První doložená zmínka o rozsvícení neonového nápisu v polském hlavním městě je z roku 1926 a propagoval elektroniku Philips. Brzy následovala reklama na varšavský pivovar Haberbusch a Schiele. Nedlouho poté bylo ve městě zhruba 70 svítících poutačů na noční kluby, značky či dopravce. Jedním z nich byl i poutač na aerolinky LOT, které dnes létají mezi Prahou a Varšavou pětkrát denně.

Rozmach neonového průmyslu, podobně jako v podstatě všeho v té době, zastavila druhá světová válka, která dolehla na Polsko a jeho hlavní město doslova drtivou silou. Dílo totální německé destrukce nejen vůči polskému národu, ale i národní kultuře přečkala jen hrstka neonových nápisů.

Po náročném procesu obnovy v podstatě kompletně zničené Varšavy se však nezapomnělo ani na neony, které byly neoddiskutovatelnou součástí nočního života v evropských metropolích.

Nejlepší polští architekti a designéři se zapojili do procesu „neonizace“ budov i celých ulic v hlavním městě. Spontánní a tvořivá padesátá léta však v šedesátých letech zastavila pravidla, co a jak přesně může být opatřeno neonovými nápisy.

Neony prošly v Polsku dlouhým vývojem, ale dnes jsou opět hojně k vidění v kosmopolitních varšavských čtvrtích a znovu laškovně lákají návštěvníky do oblíbených barů a restaurací.

Oficiálně jsou na světě jen dvě muzea neonů. Kromě toho, u jehož vstupu se právě nacházím, je ještě jedno ve vzdáleném Las Vegas. Odhrnuji těžký tmavě červený závěs a už zběžný pohled dává tušit, že tohle místo vskutku nemá s klasickou sterilní představou o muzeu mnoho společného.

Hluboce alternativní prostor sice zahrnuje i informační cedule o historii neonů celkově i v Polsku, ale hravá atmosféra z něj čiší na první pohled. V otevřené šatně, která je součástí obchodu s dárkovými předměty ve vstupní části, si můžete zdarma odložit svršky a pak už se s chutí zanořit mezi svítící kusy historie.

Zdejší muzeum se zaměřuje na neony z doby mezi lety 1947 až 1991. Už osmnáct let se zabývá záchranou, renovací a dokumentací produktů velké neonizace země. A těžko najdete v Evropě zářivější a jásavější muzejní expozici.

Kdo se chce do jiskřivých vod neonů ponořit opravdu do hloubky, může ve skupině alespoň deseti lidí absolvovat komentovanou prohlídku popisující tuto specifickou formu umění, která sloužila k reklamní propagaci, ale v určité době i jako nástroj státní propagandy. Většina zahraničních návštěvníků se sem ale chodí čistě „popást“ pohledem na esteticky vyladěné, umělecky zohýbané skleněné trubice zářící všemi barvami duhy.

Vyjma ikonických nápisů svítí intimně potemnělé prostory barevnými obrysy medvídka, vlaštovky, kocoura v botách, květin či pro Varšavu tolik typické mořské panny. Nebudou se v něm tak nudit nejen dospělí, ale ani děti. A když si jásavou expozici s úsměvem na tváři procházím už podruhé, musím přiznat, že umí rozzářit i pořádně sychravý podzimní den.

Přízemní prostory jsou v Soho Factory otevřené denně s výjimkou úterý, které je rezervováno pro školní prohlídky. Navštívit jej můžete vždy od 12:00 do 18:00. Vstupné do zářícího světa barev dospělého vyjde v přepočtu na 89 korun a dítě na 72 korun. Necháte se oslnit?