Vánoční Karlštejn láká nejen na bohatou výzdobu

Lukáš Kunst je kastelánem třetím rokem, předchozích jedenáct let na Karlštejně strávil jako zástupce Jaromíra Kubů, někdejšího dlouholetého kastelána jednoho z nejkrásnějších hradů u nás. „Vánoce tak budu letos trávit na Karlštejně už po čtrnácté. Služební byt mám tady na purkrabství,“ vysvětluje Lukáš Kunst.

Letošní advent je však i pro něj výjimečný. Karlštejn se totiž letos dočkal bohaté vánoční výzdoby. „Mám obrovskou radost z toho, že téměř vše připravili naši zaměstnanci. Pekli a zdobili ve svém volném čase,“ usmívá se kastelán.

„Dochovaly se nám zmínky o tom, jak se slavily Vánoce za Karla IV. Ty ovšem pocházejí až z 19. století, z doby národního obrození a romantismu,“ říká náš průvodce s tím, že takový popis musíme brát s velkým nadhledem. „Hovoří se o tom, jak sem Karel IV. přijížděl s celou rodinou, jak přicházeli chudí lidé a děti z vesnice do velkých sálů, kde hořelo v krbu dříví,“ vypráví Kunst.

Skutečnost zřejmě byla méně romantická a mnohem skromnější. „O Vánocích na našem území poprvé píše benediktinský mnich Jan z Holešova v době vlády Václava IV., Karlova syna. Můžeme tak předpokládat, že podobné zvyky platily i za samotného Karla IV.,“ dozvídáme se. „Mnich popisuje, že v den narození Krista má hospodář prostřít štědrou večeři. Tomu předchází půst a v předvečer tohoto dne si lidé nosí drobné dárky — ovoce, vonné svíčky — a právě přání štědrého večera,“ vysvětluje Kunst. Obdarovávání nám tak vydrželo dodneška.

„Karel IV. byl také zakladatelem rybníků a kapra měl běžně na jídelníčku, nikoliv ovšem jako vánoční pokrm. V této roli se kapr objevuje až v polovině 19. století,“ dodává kastelán. Z předminulého století ostatně pochází většina zvyků, které si s Vánocemi spojujeme — zmíněný kapr na štědrovečerním stole, stromeček či adventní věnec.

Karlštejn získal s vánoční výzdobou zcela jinou atmosféru. V sále předků, kde si můžeme prohlédnout portréty Přemyslovců, Karlových předchůdců, je stůl s ovocem, vánočkami a perníčky. Vánočních stromů najdeme při prohlídce hned několik, včetně toho v ložnici Karla IV. „Zde se také nachází kaple svatého Václava, kde je k vidění Karlův cestovní oltář. Ten si nechal namalovat italským malířem Tommasem da Modenou a patří mezi takzvané dotýkané předměty, tedy takové, kterých se sám Karel IV. mohl dotýkat,“ dozvídáme se.

K nenápadným dveřím v této místnosti se váže jedna romantická historka. Za dveřmi se totiž nachází schodiště, jež vede z Karlovy ložnice k ložnici císařovny. „Říká se, že se dveře daly otevřít jen z druhé strany. Císařovna tedy rozhodovala o tom, zda za ní Karel IV. může přijít či nikoli,“ říká kastelán.

Je to hezká představa, ale skutečnost byla opět jiná. „Nejspíše se jedná o technické schodiště, které nechal v 19. století postavit architekt Josef Mocker, když pracoval na rekonstrukci hradu,“ objasňuje náš doprovod.

Pokračujeme do dalších místností, klenotnice a pokladnice. „Karel IV. hrad původně plánoval postavit jako svoji letní rezidenci. Po své korunovaci císařem Svaté říše římské v roce 1355 jej ovšem nechal přestavět a uložil zde říšské korunovační klenoty,“ posloucháme výklad. „Za dob Zikmunda Lucemburského tu dokonce byly obě koruny, císařská a královská, to bylo mezi lety 1419 a 1421. Poté však byly odvezeny z obav před husity,“ vysvětluje kastelán Kunst.

„Císařská koruna se sem už nevrátila, ta královská pak ještě chvíli pendlovala mezi Pražským hradem a Karlštejnem, až byla v roce 1619 definitivně uložena do Chrámu svatého Víta. Tam je dodnes,“ dodává hradní správce. Na Karlštejně si návštěvníci mohou prohlédnout královskou korunu alespoň v kopii.

„Na této trase se návštěvníci nepodívají do kaple svatého Kříže, kde byly klenoty uloženy. Zde v klenotnici proto máme předměty, díky kterým se o kapli mnohé dozvědí. Zjistí, co je to inkrustace nebo jak vznikaly obrazy Mistra Theodorika, jež se v kapli nacházejí,“ vysvětluje kastelán.

Do kaple se návštěvníci dostanou na druhém okruhu, který se opět otevře během hlavní sezony. Zeptat se samozřejmě musím i na to, jak kastelán hodnotí uplynulé ročníky poznamenané pandemií koronaviru.

„V běžném roce jsme měli téměř čtvrt milionu návštěvníků, po vypuknutí pandemie jsme klesli na necelou polovinu,“ počítá Kunst. Zatímco v běžných dobách přijel na Karlštejn každý třetí návštěvník z ciziny, dnes tvoří zahraniční hosté pouhých pět procent.

Letos v létě podle kastelána docházelo k paradoxní situaci. „Všichni lidé si řekli: Nepojedeme přece na ty nejznámější památky, jako je třeba Karlštejn, tam budou davy lidí. Vypravili se proto na menší hrady a zámky, které pak praskaly ve švech,“ popisuje náš doprovod. Nižší počet návštěvníků však má i své výhody.

„Pro turisty je to na Karlštejně příjemnější. Skupiny jsou menší, průvodci se jim mohou více věnovat,“ pokračuje správce hradu. Když muselo být v nejhorších dobách zcela zavřeno, dokázali čas smysluplně využít. „Probíhá tu rekonstrukce, skončit by měla na konci příštího roku. V době uzávěry jsme provedli práce, které by za provozu návštěvníky rušily,“ vysvětluje kastelán. Během této rekonstrukce vznikne i nové návštěvnické centrum ve sníženém přízemí purkrabství.

Na dotaz, zda Karlštejn vůbec potřebuje reklamu, má Lukáš Kunst jednoznačnou odpověď. „Samozřejmě potřebuje. Nabídka toho, jak trávit volný čas, je dnes natolik pestrá, že nemůžeme spoléhat jen na známé jméno,“ odpovídá.

Před dvěma lety proto začal nabízet speciální prohlídky nazvané Na kafe s kastelánem. „Je to více než tříhodinová prohlídka, kdy malou skupinku zájemců provedu kompletně celým hradem. Vše začíná uvítacím drinkem a končí kávou na ztichlém hradním nádvoří, kde už nikdo jiný není,“ popisuje průvodce. V nabídce je vždy deset termínů od května do srpna, data bude Lukáš Kunst vybírat nyní v prosinci. Příští rok se pak sem na letní scénu vrátí muzikál Noc na Karlštejně, kde roli Karla IV. ztvárňuje Daniel Bambas. „Sám v muzikálu hraju a zpívám, mám roli zbrojnoše,“ směje se náš doprovod.

„Náš hrad má tu výhodu, že si zahrál sám sebe ve dvou filmech. Jednak to je Velká sázka o malé pivo o podvodníkovi Harrym Jelínkovi, který měl prodat hrad Karlštejn americkému průmyslníkovi,“ přibližuje Kunst. „A pak je to samozřejmě Noc na Karlštejně. Kdykoli ji dávají v televizi, máme následující víkend zvýšenou návštěvnost,“ dodává.

Řada památek se v časech koronaviru rozhodla pro takzvané virtuální prohlídky, kdy si můžete objekt „projít“ na obrazovce svého počítače. „My máme audioprůvodce, kterého si můžete zdarma stáhnout do mobilního telefonu, procházet si tady u nás venkovní části hradu a z telefonu poslouchat výklad,“ doplňuje kastelán.

„Také jsem dostával nabídky od firem, které nám chtěly vytvořit virtuální prohlídku Karlštejna, kterou byste si prošli na své obrazovce. Já jsem je však odmítal,“ vysvětluje. „Ne vše se dá zprostředkovat přes počítač. Na obrazovce nezažijete atmosféru místa, nemůžete vnímat třeba to, jak teď v místnostech hradu krásně voní perník,“ říká Lukáš Kunst.

A jaké budou jeho Vánoce? „Na Štědrý den se vždy vzbudím brzy ráno a sleduji jednu vánoční pohádku za druhou. Navečer si připijeme s kolegyní, která má byt naproti mně, stojíme na hradním nádvoří, které bývá pokryté sněhem, a kocháme se pohledem na hrad. Během roku je tolik práce, že ani nevnímám romantiku Karlštejna. V takových chvílích si ovšem vždy uvědomím, jak je to tu krásné a romantické,“ uzavírá kastelán.