Val Gardena je světová i komorní

Val Gardena nabídne až 180 kilometrů sjezdovek všech druhů a barev ve společnosti jedněch z nejkrásnějších dolomitských panoramat.

Co se výhledů týče, je za mě Val Gardena asi nejvíce panoramatickým střediskem ležícím na Sella Rondě, protože odsud vidíte horský masiv Sella v jeho „nejhranatější“ podobě, s ploše zarovnanými vrcholy a kolmými stěnami. A kdyby pohled na Sellu náhodou omrzel, tak z každého místa tu zaujme také dominantní masiv Sassolungo, jenž z Passo Sella poznáte jako skalnatý trojzubec, ze Secedy pak vidíte jednu obří mohutnou skálu, která tahá za oči stejně jako Sella.

Val Gardena zahrnuje několik částí, přičemž sjezdovky tu mají vesměs spíš sportovní charakter. Rychlé a decentně členité pisty se spouštějí z vrcholu Dantercepies, který hlavně v prosinci bývá „na první lano“ celý ve stínu, takže jedete dolů možná rychleji, než byste chtěli.

Mojí oblíbenou částí na pořádný sportovní pojezd je ovšem Seceda, na jejíž sjezdovky i v prosinci už od rána svítí slunce, takže na ni v celé délce i šířce krásně vidíte. Právě šířka je stěžejní, protože ty nejširší dálnice najdete právě tady. Ani nevadí, že jsou obsluhované postaršími sedačkovými lanovkami, tento „pojezd“ za to zkrátka stojí.

Seceda hostí také jednu z osmi legendárních sjezdovek Val Gardeny Gardenissimu, která je možná jednou z mých nejoblíbenějších ve Val Gardeně. Je krásně široká, má parádní sportovní sklon na rychlou jízdu, je šest kilometrů dlouhá a jezdí se na ní také nejdelší obří slalom na světě, který se pojede i letos, a to 23. března 2024.

Při tomto závodě závodníci překonávají více než 1000 výškových metrů a může se přihlásit prakticky kdokoli. Navíc kromě zážitku z jedinečného závodu si může odnést podpis nebo i fotku s nejlepšími lyžaři světa, kteří jsou na tento jedinečný závod zváni také.

Když už se bavíme o Secedě a dlouhých sjezdovkách, nelze nezmínit další z osmi legendárních sjezdovek, a tou je La Longia, která je něco přes 10,5 kilometru dlouhá a končí až u městečka Ortisei. I když jde o údolní sjezdovku, je docela zábavná – velmi příjemný sklon i šířku nabídne hned na svém začátku, následně se sice trochu zúží, ale přesto se na ní dají dělat dlouhé sportovní oblouky až dolů k nástupní stanici kabinky, vyjma jednoho krátkého úseku, který je spíš rovinatější.

Pro všechna střediska rozpínající se kolem Selly platí, že sjezdovky, po kterých vede světoznámý safari okruh Sella Ronda, bývají více frekventované, a v některých chvílích o víkendu to vypadá, že po sjezdovce jede celý zájezd současně.

Pokud si proto chcete užít ten nejlepší manšestr, tak i v případě tohoto střediska platí pravidlo prvního lana, ideálně stát u turniketu už v 8:15, abyste stihli pokreslit co nejvíc manšestrových vroubků vy. I když je oficiální doba zahájení provozu v 8:30, občas se některá lanovka spustí o pár minut dřív, což vydá na jednu manšestrovou sjezdovku jen pro vás.

Pokud první lano nestihnete a stojíte o prázdné sjezdovky, vybírejte z mapy ty, po kterých nevede okruh Sella Ronda, a spíš volte zapadlé slepé větve, které nikam nevedou, protože právě na těch občas najdete netknutý manšestr i odpoledne. Jednu takovou jsme například našli nad Passo Sella, odkud se vám Sassolungo odkryje jako již zmíněný skalní trojzubec, který je pro Val Gardenu tolik signifikantní.

Jeden z našich tajných tipů na několik prázdných, ale krásných sportovních sjezdovek jsou ty v lehce odstřiženém areálu Monte Pana, respektive se spouštějí z vrcholu Mont de Sëura (2117 m n. m.). Z vrcholu Piz Sella sem sice vede trochu delší přejezd, ale stojí za to ho absolvovat, protože se dostanete dál od hlavního ruchu, do komorní atmosféry s parádní černou a červenou sjezdovkou, které budou patřit jenom vám kdykoli v průběhu dne.

Monte Pana je vhodným místem také pro méně zkušené lyžaře nebo klidně i malé děti, které tu u nástupu na sedačkovou lanovku Mont de Sëura (kam se dá ze St. Christiny dojet pohodlně i autem) najdou pár mírných cvičných svahů.

Krátké modré sjezdovky jsou prosluněné a nejsou nijak přeplněné, a tak mají i malé děti naprostý klid na zkoušení prvních obloučků. Umím si dobře představit, že mít malé děti, tak se tu s nimi klidně ubytuji v hotelu přímo u parkoviště či sjezdovky a z pohodlí lavičky a při kávě na sluníčku budu sledovat, jak se dítku daří v lyžařském parku přímo před hotelem. Zdatnější členové rodiny mohou zatím klidně vyrazit na sportovní sjezdovky v areálu nebo na další tratě Val Gardeny.

Že o sportovním ladění sjezdovek ve Val Gardeně není pochyb, to dosvědčuje i skutečnost, že se tu každý rok v prosinci jezdí Světový pohár ve sjezdu a Super-G. My se zúčastnili předloni i v minulém roce a mohli jsme tak opět obdivovat neskutečné výkony jezdců na černé sjezdovce Sasslong.

Vstup z Ciampinoi přímo k trati vyšel na 20 eur (492 korun) a samozřejmě platil také na stadion v cílovém prostoru. Jak stadion jásal, když v závěrečném sjezdu vyhrál domácí Dominik Paris, asi není potřeba popisovat…

Snad jen, kdybyste si plánovali Val Gardenu na příští sezonu, nebojte se ji navštívit v době konání Světového poháru. Mimochodem, Val Gardena je kandidátem na pořádání mistrovství světa v alpském lyžování pro rok 2029.

K občerstvení ve Val Gardeně není co dodávat. Michelinské restaurace sice najdete dole v údolních vesničkách, ale horské chaty a restaurace přímo u sjezdovek s kvalitou jídla nijak nezaostávají.

Co se týká cen, tak špagety na nejrůznější způsoby jako pomodoro nebo carbonara vyjdou zhruba na 15 eur (zhruba 369 korun), polévka minestrone na 10 až 15 eur (246 až 369 korun), vídeňský řízek na 20 eur (492 korun) a půllitr piva nebo Aperol Spritz vyjdou v průměru na 7 eur (172 korun).

Val Gardena není jen o lyžování – v rámci programu Val Gardena Active si můžete vyzkoušet i další nelyžařské aktivity, jako je například výlet na sněžnicích, první stopa nebo třeba noční e-bike tour, kterou jsme zkusili my. E-Bike tour se koná každou středu od 17 hodin, kdy je sraz u půjčovny Armin v St. Christině, a v ceně máte zapůjčení kvalitního e-biku i se svítilnou.

Večerní vyjížďka zabere něco kolem čtyř hodin včetně pauzy na večeři v horské hospůdce. Nás průvodce zavedl nejprve výjezdem po silnici na Monte Pana, pak už se jelo celou dobu po krásně zasněžených cestách až na Seiser Alm, kde naším cílem byla horská chata Tirler s tradiční italskou kuchyní, a můžu říct, že lepší špagety aglio olio jsem nikdy neměla. Navíc si tady vyrábí i vlastní hruškovici Franzl Willy, která je krásně jemná.

Na e-bike tour si s sebou nezapomeňte vzít helmu, klidně tu lyžařskou, aspoň vám bude teplo na uši, a celkově je samozřejmě dobré teple se obléct. Největší zážitek budete mít, pokud se vám podaří načasovat e-bike tour na úplněk, kdy se bude měsíční svit odrážet od sněhu, a uvidíte tak krásně okolní hory a prakticky budete moci jet i bez svítilny.

Nám sice zrovna měsíc na cestu nesvítil, ale i tak jsme mohli obdivovat noční ozářenou St. Christinu při sjíždění kopce z Monte Pana. Tento noční zážitek vyjde na 65 eur (1600 korun).

Pokud se ubytujete ve vybraném ubytování přímo v údolních městečkách, získáte kartičku Val Gardena Mobil Card, se kterou můžete využívat veřejnou dopravu po celém údolí až k průsmykům, takže na auto nemusíte po celou dobu dovolené ani sáhnout.

Nejrušnější městečko, s michelinskými restauracemi, je Ortisei, o něco výše se dá ubytovat v St. Christině, kde se nachází stadion pro Světový pohár a nejblíže Selle je pak vesnička Selva, takže z ní se dostanete na okruh Sella Ronda nejsnáze.

Pokud hledáte ve Val Gardeně ubytování a máte různé požadavky, například stojíte o wellness nebo máte s sebou pejska, na těchto stránkách si můžete zaškrtnout, co přesně od ubytování očekáváte, a filtr vám vyhodí nejvhodnější varianty.