Článek
Blíže Marsu se na planetě Zemi nepřiblížíte, tvrdí svorně mnozí filmaři. Natáčel se zde jak legendární Lawrence z Arábie, tak před čtyřmi lety velkofilm Marťan. A mezitím desítky dalších. Často ve snímcích Vádí Rum znázorňuje právě rudou planetu či místo na světelné roky vzdálené naší galaxii. A právě proto je toto místo u turistů tolik populární, ač zde není zas až tolik co dělat.
Naprostá většina turistů navštěvuje Vádí Rum jen na jednu nebo maximálně dvě noci. Přespává se v kempech, které se liší víceméně jen svou honosností a vzdáleností od silnice, která skrz tuto výjimečnou oblast vede. Zatímco pohodlně můžete přespat a kochat se hvězdami i v těch levnějších kempech, na vzdálenost od silnice si dejte alespoň trochu pozor. V noci se totiž po rovině hluk z projíždějících aut šíří o něco více, než by člověk očekával.
Ve většině kempů na vás čekají typické hostiny, možnost dát si po večeři tradiční mátový čaj a zakouřit si vodní dýmku. Některé kempy nabízejí veškeré zázemí s klimatizací a toaletami v obydlích, jiné jsou poněkud více strohé. Počítejte s poměrně značnými výkyvy teplot. Přes den umí být zejména v letních měsících a na začátku podzimu horko, v noci pak deku navíc ještě velmi oceníte.
O turisty se starají beduíni
Vyjížďky ze západem slunce pak často obsahují známější místa, která si můžete pamatovat právě z filmových pláten. Místní jsou na to náležitě hrdí, a tak se připravte na to, že se během slabé půlhodinky dozvíte zdejší filmografii za uplynulé desítky let. S trochou štěstí můžete narazit i na průvodce, který nějaké filmaře doprovázel.
Vádí Rum je nedílnou součástí všech poznávacích okruhů po Jordánsku, ale i jedním z nejpopulárnějších fakultativních výletů pro ty, kteří krásy Jordánska poznávají s cestovními kancelářemi. Ty se totiž obvykle snaží své klienty odpočívající v letovisku Akaba obohatit i o špetku historie.
„Nejen, že se tam duny dočervena zbarveného písku doslova opírají o skalní útvary barevného pískovce. V poušti také dodnes žijí beduíni z kmene Zalabia. Živobytí jim zajišťuje právě cestovní ruch. Muži pracují jako řidiči džípů a průvodci, ženy doma vyrábějí šperky, které pak prodávají turistům. Návštěvníkům se tak nabízí výjimečná šance nahlédnout pod pokličku jiné kultury,“ popisuje Eva Němečková z FIRO-tour.
Dlouhé večery u mátového čaje
Její slova mi nechtě potvrzuje i jeden z místních Mohammed, který mi večer u ohně nalévá čaj. Arabsky mu poděkuji, což ho upřímně zaujme. Když obejde kolečko kolem všech, tak si ke mně sedá. Zapovídáme se. Bezchybnou angličtinou mi říká, že je úžasné, že se o tuto končinu, která je celý život jeho domovem, zajímá stále více a více lidí. Druhou stranou mince je však to, že turisté často dorazí do kempu, zajedou si nafotit západ slunce, zpět v kempu do sebe natlačí večeři a jdou hned spát.
„Pro nás je to šance, jak se podělit o svou kulturu. Máme mnoho příběhů, které chceme s turisty sdílet. Mrzí nás, když nám někdo dává okatě najevo, že ho to vůbec nezajímá. Dělíme se tu se všemi o náš malý kousek světa, děláme první poslední pro to, aby se tu našim hostům líbilo, a tohle vnímám jako základní slušnost. V tomhle jsme tu přeci jen stále ještě docela konzervativní,” dodává Mohammed a dolévá mi další kalíšek mátového čaje, který tu jednoduše chutná lépe než kdekoliv jinde.
Může se vám hodit na Firmy.cz: