V Trenčianských Teplicích nemusejí vodu ohřívat

Úspěch zaznamenávají také v léčení kožních nemocí, konkrétně psoriázy, protože kombinují zdejší léčivou termální vodu s vysokým obsahem síry se systémem léčení Tomesa, imitace složení solí z Mrtvého moře.

„Je výhodou, že naše termální voda vyvěrá při optimální teplotě. V pěti pramenech se pohybuje teplota od 37 do 40 °C. To znamená, že jí nemusíme míchat a je okamžitě aplikovatelná přímo na klienty,“ upozorňuje Puskailer.

Na slovenské lázně dopadá cenová politika vlád, zvyšují se ceny potravin, energií, zvýšila se mzda lékařů a sestřiček. „Ve společnosti nám chybí rozlišování wellnesu od medicínských lázní. Zvyšují se nám náklady, ale snižují se platby ze zdravotních pojišťoven,“ upozorňuje. Důležitá zůstává podpora lázeňství v rámci cestovního ruchu. „Vždyť návštěvníci lázní tvoří značné procento turistů, kteří Slovensko navštěvují,“ dodala s tím, že číslo se pohybuje kolem dvaceti procent.

Slovenská klientela tvoří šedesát procent návštěvníků zdejších lázní. Ze zahraničních klientů přijíždí většina z Rakouska, Německa a České republiky. Nechybějí ani zájemci například z Dánska nebo Ruské federace. Od roku 2013 bude platit směrnice Evropské unie v rámci mezinárodní lázeňské péče. „Těžit z toho budou moci například čeští pacienti, protože budou mít možnost výběru lázní doma nebo v zahraničí,“ dodala ředitelka.

Trend je takový, že klesá počet klientů zdravotních pojišťoven a roste počet samoplátců. „Proti loňsku zaznamenáváme až desetiprocentní nárůst. Rozdíl je však v tom, že klient zdravotní pojišťovny k nám přijede na tři týdny, avšak samoplátce u nás zůstane kratší dobu,“ dodala.

Lázně leží uprostřed Strážovských vrchů v nadmořské výšce 270 metrů. Spisovatel Mór Jókai je označil přívlastkem „Perla Karpat“. První písemná zmínka o existenci zdejších teplých pramenů pochází z let 1247 a 1431. Prvním lékařem, který popsal jejich léčivou moc, byl v roce 1580 Thomas Jordanus z Klausenburgu. Zdejší lázně zaznamenaly větší rozmach od roku 1594, kdy je koupil maďarský hrabě Štefan Illésházy. V majetku jeho rodiny zůstaly celých 241 let a staly se oblíbeným místem maďarské šlechty.

V první polovině 19. století lázně odkoupil baron Juraj Sina, původem Řek. Byl první, kdo lázně stavěl a využíval na komerčním základě. Za jeho éry se odehrála modernizace a výstavba nových bazénů, aby lázně obstály v tvrdé konkurenci. Potomci pokračovali v otcových šlépějích a za jejich éry se postavilo hodně nových staveb.

Mezi nejvýznamnější patří budova tureckých lázní Hammam, dokončená v roce 1888. Svou vlastní kabinu zde měla například vnučka rakouského kancléře Paulína Metternichová, pravidelná návštěvnice lázní.

Pobyt si nenechali ujít ani císař Leopold I., následník trůnu Rudolf Habsburský, bulharský car Ferdinand I. Coburg, bratři Čapkové a Vojtěch Zamarovský.

Lázně s oblibou navštěvují také slovenská herecká legenda Ladislav Chudík a jeho kolegyně Emília Vášáryová. Když jsme u herců, tak ve městě se každoročně koná mezinárodní filmový festival Art Film Fest.

Kromě návštěvy filmových projekcí se návštěvníci festivalu mohou také setkat s hereckými hvězdami. Ocenění Hercova mise dostali letos v červnu například Miroslav Donutil a Ben Kingsley.

V minulosti si ocenění převzaly hvězdy Jean-Paul Belmondo, Catherine Denevueová, Sophia Lorenová, Gina Lollobrigida, Annie Girardotová a další. Všichni ocenění si na symbolickém Mostě slávy osobně připevní tabulku s vlastním jménem. Most slávy se jmény oceněných je atrakcí Trenčianských Teplic.