V Tokiu vznikla prohlídka po místech, která nikdy neexistovala

Jenže skupinová nostalgie po zkrachovalé značce dochucovadel je ve skutečnosti kolektivní lží. Společnost Minato Šokuhin nikdy neexistovala, její znělku napsal nadšený skladatel, který tvoří hudbu pro fiktivní kapely, a mladíkovy vzpomínky jsou holý nesmysl.

Šestnáctičlenná skupina se v historické čtvrti Asakusa účastní nečekaně úspěšné Uso no Cua neboli Prohlídky lží, která sestává z dvoukilometrové trasy v jedné z nejnavštěvovanějších částí japonského hlavního města. Prohlídka s texty, fotografiemi i videi vytvořenými umělou inteligencí účastníky ujišťuje, že k veškerým informacím, které zazní, můžou přistupovat jako „ke lžím, které netřeba ověřovat“.

Průvodce a zakladatel prohlídky Šigenobu Macuzawa, bývalý organizátor komediálních stand-upových večerů, jako průvodce lže prakticky od začátku do konce.

Tři reportéři agentury Kjódó, kteří se prohlídky účastnili, si mimo jiné vyslechli falešný původ emotikonu stromu na androidových telefonech nebo tvrzení, že se na motokárách po silnicích Asakusy neprohánějí turisté, ale že na nich dorazili obyvatelé centrální prefektury Gifu, kteří do Tokia dojíždějí za prací.

Prohlídka ovšem nekončí jen nepravdami průvodce. Macuzawa do svých historek zapojil i místní obchodníky, a úspěšně tak vytvořil paralelní svět plný lží. Ti nejenže jeho falešná tvrzení podporují, ale někteří z nich nabízejí i produkty značek, které nikdy neexistovaly. Například začarované sušenky nebo plastové tašky z již zaniklé samoobsluhy.

Prohlídka vyzývá i samotné účastníky, aby přispěli svými vymyšlenými příběhy. Kreativita může přerůst v soutěživost, například když se přítomní začnou předhánět v historkách o vzniku nejstarší japonské slovní hříčky.

Prohlídka se stala virální na sociálních sítích měsíce předtím, než se v březnu poprvé uskutečnila. Nejspíše nepřekvapí, že ji nejprve provázely spekulace, zda není podvrh sama o sobě. Macuzawa původně počítal, že prohlídku bude nabízet od března do května, nyní ale už několikrát doplňoval nová data až do konce srpna. Prvních šest týdnů se prohlídky zúčastnilo kolem 400 lidí.

Sóma Itó, 17letý cestovatel a bloger, se na prohlídku registroval, i když se obával, že by mohla být falešná. Řekl, že pravděpodobně nikdy nezapomene na pocit úlevy, když zjistil, že je akce opravdová. „Většinou když cestuju, tak si jenom říkám, jak je něco krásné nebo zajímavé, ale tentokrát to bylo jiné. Teď jsem musel přemýšlet, co je pravda a co je lež,“ popsal. „Přimělo mě to zamyslet se na tím, že lhaní nemusí být vždycky špatné. Může nám pomoct pocítit spoustu různých emocí.“

Macuzawu zájem o prohlídku šokoval. Prozradil, že o nápadu původně jen z legrace mluvil s kamarádem. Předpokládal, že kdyby ho někdy zrealizoval, tak jen pro malou skupinu zájemců.

Jednačtyřicetiletý Macuzawa se svou ženou a dalšími nadšenci provozuje společnost Maniana Tours. V nabídce společnosti lze najít i prohlídky míst, která skutečně existují, ale i zde je háček; jedna z prohlídek například účastníkům hodinu a půl do nejbližších detailů přibližuje historii jednoho jediného místa, kupříkladu místního parku.

Na otázku, čemu přisuzuje popularitu svého posledního nápadu, Macuzawa reagoval, že se na „lež“ dívá širší optikou.

„Když se nad tím zamyslíte, skoro všechny filmy a knihy jsou fikce, takže i ty by se daly označit za lži,“ řekl. „Většina věcí, které lidi upřímně baví, není skutečná. S prohlídkami je to stejné. Vždycky si uvědomím, že hranice mezi pravdou a lží není zdaleka tak jasná. Vezměte si třeba místní legendy. Možná jsou to všechno lži, ale jsou to příběhy, které jsme se spolu rozhodli sdílet,“ vysvětlil.

Macuzawa také podle svých slov změnil pohled na to, jak lidé ke lžím přistupují. „Když mluvím s lidmi, co na prohlídku přijdou, zjišťuju, že spoustu z nich lhát baví, jako kdyby to byl jejich koníček. Uvědomil jsem si, že pro plno lidí je lhaní první krok ke kreativitě,“ řekl.

„Všichni v sobě máme kreativitu, všichni chceme něco vymýšlet, a to je, myslím, důvod pozitivních reakcí na tuhle prohlídku. Teď vím, že existují lidé, kteří zkrátka chtějí mít prostor, kde můžou říkat nepravdy.“