Článek
Astronomické muzeum je pobočkou šanghajského vědeckotechnického muzea a v jeho prostorách se bude konat řada tematických výstav. Budova ale nemá upoutat pouze svým obsahem uvnitř, ale také zvenčí. Nedisponuje totiž žádnými rovnými liniemi, rohy ani úhly, namísto toho je obloukovitá a při pohledu shora má připomenout například trajektorii, po níž putují vesmírná tělesa, ať už planety, nebo měsíce.
„Říkali jsme si, že bychom architektonickou podobou mohli povýšit celý zážitek,“ uvedl pro CNN Thomas J. Wong, hlavní designér americké firmy Ennead Architects, která v roce 2014 vyhrála soutěž na realizaci stavby. „Budova má být ztělesněním architektury inspirované astronomií,“ doplnil.
Tvar inspiroval problém tří těles
Zaoblenými tvary chtěl Wongův tým poukázat na fakt, že tělesa v kosmu jsou v neustálém pohybu a poháněna řadou různorodých sil. Budova je pak ovlivněna také takzvaným problémem tří těles, dosud nezodpovězené matematické otázky, jak vypočítat pohyb tří hvězdných objektů — planet, hvězd a měsíců — v závislosti na jejich vzájemné gravitaci.
world’s largest astronomy museum, designed by ennead architects, opens in shanghai https://t.co/lK37cPXvjQ pic.twitter.com/dgzZnOanMX
— designboom (@designboom) July 8, 2021
Budova muzea je proto pomyslně rozdělena do tří těles, z nichž každé nabízí návštěvníkům něco jiného. U vchodu do instituce je to okulus neboli oko, které dovnitř vpouští světlo a dává tak povědomí o denní době. Druhé je planetární divadlo s obří koulí, která se nedotýká země a vypadá, že levituje — prostor tedy imituje sféru. Poslední je obrácená prosklená kopule, v níž mohou lidé pozorovat otevřenou noční oblohu.
„Chceme, aby návštěvníci pochopili výjimečnou povahu Země jako místa, které hostí život a je tak zcela odlišné od jakýchkoli jiných míst, která ve vesmíru známe,“ uzavřel Wong.