V Praze otevírají tajemnou podzemní pískovnu. Nejdřív museli uklidit 40 kontejnerů harampádí

Do temné jeskyně, kde se teplota celý rok pohybuje kolem osmi stupňů, se lidé dostanou vcelku pohodlně po třiceti točitých schodech z ulice Nad Hutěmi. Předtím vyfasují helmu s čelovkou.

„Začátkem století se tu těžil písek, který se používal na čištění nádobí a do štuků, a také nekvalitní břidlice,“ vyprávěl asi jedenáct metrů pod zemí jeskyňář Michal Paclík, který se podílel na otevření nezvyklého prostoru pro veřejnost.

Vznik pískovny badatelé nedokážou přesně datovat. Uvádí se 17. až 19. století. V podzemí se prokazatelně těžilo ještě počátkem druhé světové války. Ve druhé polovině 20. století část, která nebyla po válce zasypána struskou a troskami z vybombardovaného ČKD, sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. V 80. letech plodiny začaly nahrazovat odpadky.

„Naplnili jsme asi 42 kontejnerů. Ručně. Pneumatiky, hadice. To si umíte představit, když je to utemované nějakých třicet let, a všechno se musí odhrabat ručně. Nějaká voňavka to tedy nebyla,“ líčil Paclík, co předcházelo zpřístupnění Bílého koně, zatímco ukazoval, že harampádí dosahovalo do výšky necelých dvou metrů. Vyklidit ho zabralo asi šest let. Činili se hlavně dobrovolníci z řad vyznavačů geocachingu a ochránců přírody.

Zpřístupnili asi 350 metrů. Podle Paclíka existuje ještě jedno patro, blíž k povrchu, a i tam by se po nezbytných úpravách lidé v budoucnu mohli vydat. Zbytek podzemí je nenávratně zničený.

Na dobrovolníky navázala městská část, která získala pískovnu do správy. Místostarostka Mária Ševčíková (ANO) doplnila, že Praha 14 plánuje vybudovat na povrchu, kde teď roste hlavně náletová zeleň, park. V další fázi přibudou stavby, které poslouží jako zázemí pro provoz a návštěvníky. Zatím u vstupu do podzemí vyrostl přístřešek, kde se také skladují přilby a hasicí přístroje.

První prohlídky jsou dostupné od 23. listopadu a zatím jen o víkendech. Nastavený režim otestuje pilotní provoz. Za vstup se neplatí. Lidé uvidí rozlehlý klenutý prostor z pískovce různě rozčleněný, ale také zděné zdi a sloupy, pozůstatky po skladišti. Vedou tudy různé chodby. Někde na zemi leží vrstva písku, jinde kámen.

V jedné části je výstavka toho, co se našlo při úklidu. Dětská bota, sprchová hadice, čajová konvička, poklice od hrnce, plastová autíčka, rozbité dlaždice. Dochovaly se i pozůstatky vrátnice. Před ní stojí stará decimálka na vážení ovoce a zeleniny. Uvnitř se usídlili netopýři, kteří se do zimoviště dostanou novými průletovými otvory.

Zájem o prostor podle Ševčíkové už projevili i bezpečnostní složky a filmaři. „Jde o skutečně elegantní a fotogenické prostory s velkým potenciálem,“ řekl před časem Stanislav Tůma z Českého svazu ochránců přírody. Paclík pak dokonce míní, že Bílý kůň je nejkrásnější podzemí v Praze.