Článek
„Exkluzivní předměty odkazují do nejvyšších pater společnosti v období stěhování národů, tedy do 5. a 6. století. Řada indicií nasvědčuje tomu, že tyto královské šperky byly zhotoveny v císařských dílnách v Konstantinopoli. K barbarským vládcům se podobné předměty dostávaly jako diplomatické dary,“ řekl Jaroslav Jiřík, archeolog Prácheňského muzea.
Nalezené šperky, které jsou poničené, mají hlavní ozdobný motiv tvořený z granátů. Zlatá opasková přezka se našla velmi rozlámaná. „Domníváme se, že jsme svědky uložení kořisti, kterou si lupiči na místě nálezu pokladu dělili,“ vysvětlila archeoložka Kateřina Blažková z rakovnického muzea, proč byl tak honosný předmět poničen, a dodala, že přezka má v celé Evropě pouze pět dalších protikladů.
„Technologické a materiálové analýzy, provedené na specializovaných pracovištích v České republice a zahraničí, například v pařížském Louvru, prokázaly, že šperky z těchto královských nálezů sdílejí stejné pracovní postupy i materiál,“ dodala Blažková.
Pouze do neděle
Historiky překvapil i nález zlaceného závěsu koňského postroje. Nic podobného se totiž u nás nikdy nenašlo.
„Tento ozdobný předmět odkazuje do prostředí severských barbarských vládců ze závěru šestého století a na první pohled zaujme tajemným motivem lidských masek v podobě římských helmic. V tomto případě se domníváme, že nešlo o lup, ale předmět ztratil nějaký vysoce postavený člověk, ať už velvyslanec, bohatý kupec, či dokonce král. Nic podobného se nikdy na našem území dosud nenašlo,“ dodal Jaroslav Jiřík.
Královské šperky jsou v Prácheňském muzeu vystaveny pouze do neděle 20. října. „Výstavou Královské insignie pozdní antiky ze Mšece a Řevničova navazujeme na sérii mimořádných krátkodobých výstav z minulých let, kdy bylo v Písku možné vidět například Svatý hřeb z Milevska, Nobelovu cenu akademika Heyrovského, sošku Oscara z majetku režiséra Jiřího Menzela nebo československou vlajku, kterou měl s sebou americký astronaut na Měsíci,“ dodal Jiřík.