Článek
Na obnově visutého mostu, který se pne nad řekou Apurímac v nadmořské výšce 3700 metrů, pracovaly stovky farmářů z oblasti Quehue. Místní nahradili lana vyrobená z přírodních vláken, která se vlivem užívání a stáří v březnu poškodila a vedla ke zřícení lávky.
„Díky práci obyvatel, kteří po předcích převzali prastaré vědomosti a moudrost, byl zachráněn most Q'eswachaka, jenž je symbolem neuvěřitelného inckého inženýrství, které stále překvapuje svět,“ uvedl guvernér regionu Cusco Jean Paul Benavante a poděkoval vesničanům za jejich odhodlání.
Rekonstrukce probíhá pravidelně
Most dlouhý 28 metrů a široký jeden metr je z přírodního vlákna zvaného ichu. Na jeho výrobě podle agentury Reuters pracují muži i ženy, přičemž obě pohlaví mají své specifické úkoly. „Stavitelé tkají most a jsou při tom zavěšeni ve vzduchu bez jakýchkoli postrojů. Všichni je velmi respektujeme,“ uvedl pro místní list El Comercio starosta Quehue Mario Tacuma.
Renovace více než pětisetletého mostu probíhá každý rok mezi květnem a červnem. Pravidelná údržba byla však v posledním roce kvůli pandemii odložena, právě proto se lávka zřítila. Agentura Reuters uvádí, že most je součástí incké stezky Qhapaq Ñan a je jediným v zemi, který původní indiánské obyvatele Peru přežil a zachovává si stále svoji původní podobu.
Technika použitá k tvorbě mostu je od roku 2013 součástí seznamu UNESCO. Lávka je podle peruánských úřadů skvělým příkladem kulturní tradice, která existovala v dobách přes španělskou kolonizací Jižní Ameriky.
„Jde o historickou ikonu starověkého Peru a uznání od organizace UNESCO je poctou původním komunitám, které tradici udržely při životě,“ uvedl po zapsání na seznam antropolog Luis Guillermo Lumbreras z Národního kulturního institutu.
