V muzeu Karla Marxe: Filozof dodnes budí vášně

Trevír je považován za vůbec nejstarší německé město. Římané jej pod jménem Augusta Treverorum založili v roce šestnáct před naším letopočtem a dodnes tu najdete stavby z jejich éry — městská brána Porta Nigra ze druhého století našeho letopočtu je spolu s dalšími památkami zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Nás ovšem zajímá historie nedávnější. Míříme k malému neokázalému domku s podobně nenápadnou pamětní deskou, jež uvádí: tady se 5. května roku 1818 narodil Karel Marx.

Podobizna filozofa nás vítá už na recepci, byť v poněkud úsměvné podobě. Jako kreslená postavička s rouškou v ruce nás upozorňuje: bez zakrytého nosu a úst vás na recepci neobsloužíme. Poté už se přesouváme do samotné expozice, která byla kompletně přepracována před třemi lety, na 200. výročí narození filozofa.

V této budově Karel Marx strávil jen prvních patnáct měsíců života, poté jeho otec, právník Heinrich, zakoupil v Trevíru barokní dům nedaleko již zmíněné brány Porta Nigra. „Rodiče si přáli, aby se syn vydal na dráhu právníka. Dopadlo to ovšem jinak," uvádí autoři expozice v doprovodných popiscích.

Expozice je pojata velmi moderně, hned úvodní místnost je vyzdobena obří malbou připomínající komiks. Nadepsána je „Z Trevíru do světa" a je tu vyobrazen nejen samotný filozof, ale také jeho přítel, spolupracovník a podporovatel Friedrich (Bedřich) Engels, významná díla Komunistický manifest a Kapitál a také osoby, které se Marxem zaštiťovaly: kubánský diktátor Fidel Castro či čínský prezident Mao Ce-tung.

Další místnost originálním způsobem Marxe představuje coby světoběžníka. Přesýpací hodiny zastupují jednotlivá města a písek ve spodní části značí, kolik času v nich filozof strávil. „Studoval v Bonnu a Berlíně. Když se stal doktorem filozofie, pracoval jako novinář v Kolíně nad Rýnem, dokud noviny v roce 1843 nezakázali," uvádějí tvůrci expozice.

Nejvíce písku najdeme v hodinách symbolizujících Londýn — právě sem v roce 1849 vědec přesídlil a zůstal zde až do své smrti. V Londýně je také pohřben.

Neúnavná práce, ale také strach o vlastní živobytí — to podle tvůrců expozice provázelo celý Marxův život. Prohlédnout si tu můžeme třeba hodiny, které nosil filozof při sobě, ale také křeslo, v němž za svého pobytu v Londýně četl a přemýšlel. „Tvrdí se, že právě v tomto křesle také 14. března roku 1883 zemřel," dozvídáme se v popisku. Naproti tomuto křeslu se můžete posadit, z reproduktoru si poslechnout výklad a v klidu si přemýšlet.

„Karel Marx zemřel, ale jeho myšlenky žijí dál," uvádí se lehce pateticky v další místnosti. Významně k tomu přispěl i zmiňovaný Friedrich Engels, jenž po Marxově smrti vydal druhý a třetí díl Kapitálu. Na červeně zbarveném plakátu je pak uvedena řada osobností Karlem Marxem ovlivněných — nechybí malíř Pablo Picasso, režisér Luis Buñuel nebo dramatik George Bernard Shaw. Když návštěvník poodstoupí, uvidí, že zvýrazněné části jmen tvoří dohromady Marxův portrét. Další zajímavý nápad, kterých je v expozici celá řada.

Velká část expozice je věnována i dějinám 20. století, které Karel Marx, ať už si o tom myslíme cokoli, významně ovlivnil. Jde se až do současnosti — na obrazovkách si tu můžeme prohlédnout statistiku, jak nerovnoměrně je ve světě rozděleno bohatství, zmíněna je i globální hospodářská krize z roku 2008. Zároveň však expozice zmiňuje, že se k Marxovi hlásí i nedemokratické režimy v Číně, nebo dokonce v Severní Koreji.

Zajímavou historii má i samotný dům. Dlouho po smrti Karla Marxe tu stával bez povšimnutí, až v roce 1904 se jej rozhodli zakoupit němečtí sociální demokraté. Uspěli v roce 1928, nicméně už o pět let později, po nástupu nacistů, se z domu stala tiskárna. Po druhé světové válce začala budova sloužit jako muzeum, od roku 1968 pak patří nadaci Friedricha Eberta, jež je úzce spojena s německou sociální demokracií.

V dobách před koronavirem navštívilo muzeum ročně přes 30 tisíc návštěvníků, z čehož přibližně třetinu tvořili hosté z Asie, zejména z Číny — tamní režim se totiž Marxem dodnes zaštiťuje. Čína do Trevíru také věnovala sochu Karla Marxe v nadživotní velikosti. Najdete ji na náměstí Simeonstiftplatz, odhalena byla k 200. výročí narození filozofa a přítomni byli jak Marxovi příznivci, tak zástupci obětí komunismu.