Článek
Muzeum drog vystavuje exponáty, které patřily známým zločincům a drogovým bossům. Nejde ovšem o jejich glorifikaci a zachování jejich odkazu. Příslušníci armády nebo agenti tajné služby se zde mají dozvědět informace o svém nepříteli, jeho způsobu života i používaných zbraních.
Novinář Jose Reveles, který o mexických obchodnících s drogami napsal knihu, tvrdí, že velká ega narkobaronů se často promítla do jejich vkusu. I proto nechybí v expozici třeba vycpaný lev nebo různé blyštivé šperky. „Je v tom jakási úcta k vlastní osobnosti, díky kterým mají šéfové drogových kartelů vyloženě exotické chutě,“ myslí si Reveles.
Muzeum kocoviny chce připomenout vtipné příhody s alkoholem
Vysoce postavení bossové měli skoro božský charakter, podle toho se také často nechali vypodobnit. „Všechen jejich majetek vytvořil jakýsi kult osobnosti,“ dodává Reveles.
Pro vzdělání odborníků
Kromě toho, že expozice odkrývá opulentní život narkobaronů a jejich operace, dotýká se také obchodu s drogami jako takového. „Muzeum vychází ze zkušeností, které má mexická armáda z boje proti obchodníkům a pašerákům. Začalo to odposlechy a eliminací jednotlivců, pak postupnou infiltrací. Nakonec tu máme otevřenou válku proti drogovým baronům,“ řekl investigativní novinář Jorge Carrasco.
Muzeum bylo založeno v roce 1986. Sestává z celkem deseti místností, jež mapují počátky obchodu s drogami, ale také různé zdravotní komplikace, které návykové látky způsobují.
Hlavní funkcí je nicméně vzdělávat ty, kteří stojí ve válce proti drogám v první linii, aby dokázali mimo jiné odhalit vychytralé pašeráky. „Jejich fantazie je nekonečná. Drogy se dneska mohou převážet v cihlách, koupelnovém nábytku, kuchyňských spotřebičích, ale i v samotném těle,“ dodal Carrasco.
Kolekce předmětů se neustále rozrůstá. Jak totiž drogové kartely inovují svoje postupy, musejí s nimi jejich protivníci držet krok.