Hlavní obsah

V Londýně postaví mrakodrap ze dřeva

V Londýně se chystají postavit nový mrakodrap, který bude jen o něco málo nižší než takzvaný Shard. Ten se tyčí do výšky 310 metrů. Nová dominanta má být ovšem vybudována na dřevěné konstrukci. Stala by se nejvyšší dřevěnou stavbou světa.

Foto: PLP Architecture

Oakwood tower má být nejvyšší dřevěnou budovou na světě.

Článek

Projekt Dubové věže, takzvané Oakwood Tower, zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury Cambridgeské univerzity. Půjde o experiment v rámci dřevěných staveb, který odpovídá současnému příklonu k dřevěným konstrukcím.

Odborníci v této technologii spatřují budoucnost, protože prý díky ní vznikají nejen lehčí a cenově dostupnější stavby, ale také objekty, v nichž se lidé cítí spokojeněji. Dřevo je podle nich odpovědí na otázku, jak vytvářet ekologicky vyhovující města, tvrdí stanice CNN. Oakwood Tower by měla mít 80 pater a tyčit se do výšky 304 metrů.

Foto: PLP Architecture

Oakwood tower vyroste v centru Londýna.

Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami už pět let. Některé z nich už vznikly, jiné jsou teprve ve fázi plánování. V roce 2012 byl nad přístavem v Melbourne postaven desetipatrový dřevěný obytný blok Forte, který měří 32 metrů. Do roku 2014 byl nejvyšší dřevěnou stavbou světa, ale pak jej o čtyři patra převýšil dům vystavěný v centru norského Bergenu.

Táhnou i další materiály

Od loňska stojí v londýnské čtvrti Shoreditch 33metrový bytový dům, k jehož stavbě byla použita vícevrstvá laminátová konstrukce. V Kanadě začali touto technologií stavět studentské ubytovací zařízení, které má mít 18 pater a bude se tyčit do výšky 53 metrů.

Důvod, proč se architekti začínají odvracet od betonu a oceli ke dřevu, tkví podle CNN v nové technologii, která dává dřevěným konstrukcím mimořádnou pevnost. „Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných ke stavbě konstrukcí domů,” řekl Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení univerzity v Cambridge. Příkladem je vícevrstevný laminát, který tvoří několik dřevěných vrstev vyskládaných křížem na sobě a slepených nehořlavým lepidlem.

Foto: PLP Architecture

Mrakodrap má měřit 304 metrů.

Ještě víc než laminát ale Ramage zajímá bambus, který se používá ve stavebnictví v Asii už po staletí. „Snažíme se bambus technicky zpracovat. Řežeme kvádry ze stěn vystavěných z bambusových tyčí a slepujeme je do velkých desek. Získáváme tak něco, co je podobné dřevěným stavebním blokům, ale je to pevnější než dřevo,” řekl Ramage.

Nehořlavostí překoná beton

Kevin Flanagan, který pracuje v PLP, řekl, že si umí představit, že se v budoucnu bude ve stavebnictví používat geneticky modifikované dřevo, které umožní stavbu výškových budov.

Dřevěná architektura vyvolává pochopitelnou otázku o hořlavosti. Ramage tvrdí, že Oakwood Tower, která má stát poblíž kulturního centra Barbican v londýnském centru, překoná odolností proti požáru betonové budovy. „Stavební dřevo nehoří způsobem, jak si to lidé představují. Velké požáry Londýna a Chicaga způsobilo vznícení velmi malých kusů dřeva. Rozměrné dřevěné bloky je těžké podpálit,” řekl.

Flanagan poukázal na pozitivní vliv dřeva na člověka. „Lidé se v dřevěných stavbách cítí uvolněně, spojují dřevo se zelení a líbí se jim to,” řekl. Rakouská studie z roku 2009 srovnávala chování žáků ve čtyřech různých třídách - dvě měly dřevěné podlahy a stropy, další dvě podlahy pokryté linoleem a stěny plastovým obkladem. Děti, které se učily v „dřevěných” třídách, byly uvolněnější a lékaři u nich naměřili nižší srdeční frekvenci.

Výběr článků

Načítám