V Karlových Varech obnoví poslední historickou kadibudku. Původnímu účelu už zřejmě neposlouží

Nebyly to tehdy obyčejné kadibudky, jak je známe ještě z nedávné doby z venkova, ale krásné dřevěné stavby. Prostě musely vzhledem zapadnout do architektonické krásy Karlových Varů. Rostly zejména u křižovatek lesních cest. Ne přímo u nich, ale několik desítek metrů dále, aby měli vzácní a bohatí lázeňští hosté své soukromí. A také bylo třeba zajistit, aby případný zápach nerušil v poklidných procházkách paničky, které zapomněly v hotelu či sanatoriu vějíř.

Postupem času nároky lázeňských lékařů na konzumaci velkého množství karlovarské minerální vody opadly. Stejně tak lázeňští hosté již nevyrážejí z Karlových Varů do okolních kopců v tak vysokém počtu jako před mnoha lety. Navíc vyrostly lanovky, takže lidé volí pohodlnější způsob dobývání vrcholů s rozhlednami nad městem. A tak postupem času všechny kadibudky zanikly. Ve většině případů po nich nezůstalo nic, někde třeba jen jáma. Ovšem až na jednu výjimku.

Jeden suchý záchodek se přece jen dochoval. A to ve stráni Vítkovy hory. Dojít se k ní dá po žluté turistické stezce okolo Beethovenova altánu od parkoviště KOME. I když jsou některé části, zejména trámky a prkna u země, již nahnilé, nebo dokonce vylomené, stále lze poznat, že se jedná o někdejší luxusní lesní toaletu. Ovšem zatímco exteriér ještě láká k prohlídce této drobné stavby, interiér již moc krásy nenabízí.

Záchodové prkénko je rozbité a kus mu chybí. Všude je nepořádek a pavučiny. Na druhou stranu se zachoval věšák na šatstvo a klobouky, které si mohli lázeňští hosté v budce odložit. Nechybí ani západka, která zajistí soukromí. A ta byla jistě vždy potřeba, protože z historických karlovarských pohlednic jasně vyplývá, že o kadibudky byl ve své době ohromný zájem.

Na jedné z nich je například vidět, jak se jeden z obézních hostů rukou opírá o obsazený suchý záchodek a druhou rukou zatnutou v pěst buší do dveří. Druhý už sedí v zoufalosti na zemi a vzpíná ruce k nebesům. Třetí z nich si trhá toaletní papír na boční stěně kadibudky. Každopádně mají všichni tři již spuštěné kšandy a jeden z nich má i gatě na půl žerdi.

Karlovarští radní chtějí dnes již unikátní budku s jednoduchou toaletou a podzemní jímkou obnovit. „Chtěli bychom ji uchovat pro budoucí generace, je to prostě část historie Karlových Varů,“ uvedl náměstek karlovarské primátorky Lubomír Kovář (ANO). „Působí to sice možná trochu úsměvně, ale v podstatě jde o upomínku na doby největší slávy Karlových Varů,“ doplnil mluvčí města Jan Kopál s tím, že lázeňská města, na rozdíl od mnoha jiných měst, měla vždy poměrně silnou tradici hygieny, a k té neodmyslitelně patřily veřejné toalety.

Vedení města chce na záchranu nezvyklé památky lázeňské historie využít dotace. Hovoří se o částce 100 tisíc korun. Po opravě by město chtělo na poslední lázeňskou toaletu upozornit v městských průvodcích. Jestli ale bude toaleta po opravách i funkční, zatím vedení města neřeší.

Jasno mají ale hygienici. „Dokud neuvidíme projekt se všemi technickými a stavebními podrobnostmi, tak k záměru nemůžeme podat žádné vyjádření,“ uvedla na dotaz Práva a Novinek mluvčí Krajské hygienické stanice v Karlových Varech Andrea Dašková. „Pokud bude dokumentace zpracovaná tak, že tam bude přivedena pitná voda a bude to odkanalizované, tak nevidím důvod, proč by to veřejnost nemohla využívat,“ doplnila mluvčí.

Lesní toaleta se skládá z obdélné, na jednom konci zužující se odpadní jímky zahloubené do země a nadzemní dřevěné budky. Uvnitř budky je uprostřed osazena záchodová mísa s dřevěným sklápěcím prkénkem. To bylo pečlivě vybroušené, aby si nikdo z hostů nemohl při vykonávání potřeby zadřít třísku.

Toalety byly v lese rozmístěné v pravidelných vzdálenostech odpovídajících zhruba dvaceti minutám chůze, tedy 1,1 až 1,4 kilometru od sebe. Lázeňské lesy a parky, a to včetně bohaté historie, jsou součástí takzvané terapeutické krajiny, která je společně s přírodními léčivými zdroji, v Karlových Varech zejména prameny, součástí celkové lázeňské terapie. Karlovy Vary se i díky tomu staly jedním z měst na seznamu kulturního dědictví UNESCO.