V Indii chtějí postavit největší sochu na světě, bude mít 190 metrů

Památník zasvěcený čhatrapatímu Šivádžímu, maráthskému králi ze 17. století, starý sen politických stran západoindického státu Maháráštra, jehož metropolí je právě Bombaj, už nabývá konkrétní podoby: koncem prosince položil indický premiér Naréndra Módí jeho základní kámen.

Bronzová socha Šivádžího bude vysoká zhruba 190 metrů a bude nejvyšší na světě. Bude dvakrát vyšší než americká socha Svobody a překoná i dosavadního držitele rekordu, téměř 116 metrů vysokou sochu Buddhy v Barmě.

Památník bude vztyčen na skalnaté ploše v moři, několik kilometrů od indické hospodářské metropole Bombaje. Kromě sochy krále by tam mělo být i muzeum, amfiteátr, kino a aktivity pro turisty. Stavba má stát podle odhadů 36 miliard rupií (13,8 miliardy Kč) a dokončena má být v roce 2021. Šivádžího památník zapadá do nové indické tendence budovat monumentální historické sochy, které mají posílit vlastenecké či náboženské cítění, poznamenala agentura AFP.

Mnozí Maráthšťané spatřují v Šivádžím místního hrdinu, hinduistického válečníka, který úspěšně bojoval proti muslimské mughalské říši. Jeho jméno nese letiště v Bombaji, hlavní železniční nádraží i park. Stát Gudžarát, kterému stejně jako státu Maháráštra vládne Módího Indická lidová strana (BJP), postavil severně od Bombaje 182 metrů vysokou sochu Sardára Vallabhbháího Džhaverbháího Patéla, prvního ministra vnitra nezávislé Indie, kterého uctívají hinduističtí nacionalisté.

Šivádžího památník však Bombaj rozděluje, zejména kvůli vysoké ceně. Proti jeho výstavbě podepsalo petici přes 43 000 lidí. Podle opozice by měly být miliardy určené na výstavbu raději využity ve zdravotnictví, školství a městské infrastruktuře. Ti, kdo památník prosazují, doufají, že ho denně navštíví 10 000 turistů, a zdůrazňují příznivé dopady na ekonomiku.

Největší starosti však nepochybně mají místní rybáři, kteří se obávají, že přijdou o obživu. „Prostor k reprodukci ryb bude úplně zničen,” soudí dvaatřicetiletý Krišna Tandel, který loví u břehu zátoky na jihu Bombaje ohraničené věžemi obchodní čtvrti. V enklávě Mašímar Nagar žije asi 2000 rybářů, kteří tam loví ryby, které následně putují na stůl obyvatelům dvacetimiliónové Bombaje.

„Rybaříme celé generace, je to náš byznys. Dnes je ale naše existence ohrožena,” říká Krišna, který by byl raději, kdyby byla socha vztyčena na pevné zemi. Na poplach bijí rovněž ochránci životního prostředí, kteří soudí, že stavba a hluk lodí s turisty zničí mořskou faunu. „Zasáhne to zásobování města a ekonomiku. Bude mnoho škod,” tvrdí biolog Anand Pendharkar.

Jeden indický internetový server spočítal, že za částky vynaložené na stavbu památníku by bylo možné zbudovat systém mikrozavlažování, který by v období sucha dodával vodu tisícům farmářů v oblasti. Nebo zrestaurovat desítky zchátralých pevností ze Šivádžího období.