V Grónsku sázejí na turistiku, ale s ohledem na přírodu

„I když jsme raději moc nečekali, abychom pak nebyli zklamaní, Grónsko vás uchvátí,” říká nadšeně Sarah Bovetová tváří v tvář měsíční krajině s bílým ledem, černými skalami a domečky v živých barvách. V Kulusuku, kde žije asi 250 obyvatel, je všechno jiné, povzdychne si devětadvacetiletá švýcarská umělkyně pobývající v Grónsku.

Velká část z 85 tisíců turistů, kteří každoročně do Grónska přijíždějí, sice dává přednost západnímu pobřeží, ale ani východní břehy se svými ledovci, divokou přírodou, velrybami a ledními medvědy se nemají za co stydět. Turistika je nyní pro místní komunity významným zdrojem příjmů, kromě rybolovu a lovu, které se zde praktikují celá staletí.

Justus Atuaq, mladý lovec z Kulusuku, vozí turisty v březnu a v dubnu, které jsou hlavní jarní sezónou, na saních. To mu zaručuje dost peněz na péči o psy. „Používám k saním lovecké psy, někdy si zahraniční turisté také chtějí zalovit,” vysvětluje, zatímco své psy krmí.

Podle turistické agentury Visit Greenland vzrostla v Grónsku turistika v letech 2014 až 2017 o 10 % a loni o 3 %. Jeho ledovce a fauna učinily z Grónska pro milovníky dobrodružství a přírody populární lokalitu. Mnozí z návštěvníků přiletí letadlem, ale výletní lodě jsou stále alternativou, jak objevovat krásy země.

Ano, Grónsko v poslední době lidi přitahuje. Území bohaté na nevyužité zásoby ropy, zemního plynu, nerostů a na množství ryb a krevet, kolonizovalo počátkem 18. století Dánsko. V roce 1979 získalo autonomii. Dnes četné grónské strany doufají, že se podaří dosáhnout nezávislosti. Ačkoli území stále dostává z Kodaně roční subvence odhadované v roce 2017 v přepočtu na 12,3 miliardy Kč, někteří spatřují v turistice způsob, jak se osamostatnit.

Dokonce amerického prezidenta Donalda Trumpa nalákaly přírodní zdroje území a jeho strategický význam, který roste s tím, jak roztává věčně zmrzlá půda. V srpnu oznámil, že by chtěl Grónsko od Dánska koupit, čímž uvrhl království do rozpaků.

V každém případě zvyšování počtu turistů klade velké nároky na infrastrukturu Kulusuku, v souvislosti s jeho zeměpisnou polohou, klimatem i náklady na přepravu. Kulusuk se svým jediným supermarketem, letištěm, které v 50. letech minulého století vybudovala americká armáda, a přístavem obklopeným dřevěnými domky v pestrých barvách postavenými kolem fjordu, ustrnul v minulosti.

Jako mnoho grónských regionů nemá ostrov asfaltovanou silnici a návštěvníci musejí přijíždět letadlem nebo lodí. Jednodenní lodní výlety do Kulusuku z Reykjavíku v červenci a v srpnu stojí v přepočtu 17 900 korun.

Agentura Visit Greenland tvrdí, že rozvoj turistiky je cílem, ale Grónsko se musí vypořádat s výzvami, jako je infrastruktura. Vláda investuje do modernizace letišť v Nuuku a Ilulisatu na západním pobřeží a chce postavit další letiště na jihu. Hodlá studovat, jaké to bude mít dopady na životní prostředí.

„Dnes jsou na místech, kde se volně kempovalo a kde jste bývali dřív sami, třeba i dvě skupiny najednou,” konstatuje Johanna Sveinbjorndottirová, která organizuje cesty do Kulusuku pro společnost z Islandu. Znepokojuje ji, jaký dopad by mohlo mít nepřiměřené zvýšení počtu návštěvníků na panenskou přírodu obklopující vesnici.