Článek
„Ukazujeme světu, jak se snažíme obnovit památky naší minulosti, ať už koptské (větev křesťanů – pozn. red.), židovské nebo muslimské,“ řekl šéf egyptského památkové úřadu Zahí Havás.
Reagoval tak na napětí po lednovém útoku, při němž bylo zabito sedm členů koptské církve. Havás zdůraznil, že na obnově kláštera se podíleli i muslimové. Svým prohlášením podpořil vládní stanovisko, podle nějž byla vražda zločineckým aktem a nestálo za ní sektářské napětí.
V Egyptě převažují muslimové, desetinu obyvatelstva však tvoří křesťané, zvláště koptové.
Na obnově kláštera, který leží 155 km od Káhiry a 200 km od Hurghady, se podílelo i Americké výzkumné středisko v Egyptě. Byly rekonstruovány nejen dva nejstarší kostely, ale i mnišské ubytovny a věž, do níž se obyvatelé kláštera uchylovali při nájezdech beduínů.
Klášter svatého Antonína
Kolébka mnišství
Kvůli nim má jejich knihovna „jen“ 1700 rukopisů – klášterní knihy totiž nájezdníci používali na podpal. Restaurátorské práce stály 14,5 miliónu dolarů (270 mil. Kč) a byl při nich vybudován také moderní kanalizační systém pro místo, kde dodnes žijí desítky mnichů.
Památka bývá označována za nejstarší fungující klášter světa, na stejný titul si však dělá nárok i daleko známější klášter sv. Kateřiny na Sinají. Při restauračních pracích v klášteře byla objevena mnišská cela z poloviny 4. století. Pochází z doby, kdy v těchto místech žil světec, podle nějž klášter dostal své jméno.
Sv. Antonín, narozený okolo roku 250, rozdal po smrti rodičů majetek a uchýlil se do poustevnické samoty. Jeskyně, v níž údajně žil, leží dva kilometry od kláštera. Ten vznikl v místech, kde byl proslulý světec pohřben po své smrti v roce 356.
Klášter vznikl záhy po smrti Antonína Velikého, který je pokládán za iniciátora křesťanského mnišského života – na rozdíl od kláštera sv. Kateřiny, který vznikl v 6. století. Oba kláštery se ale shodují stářím stavebních památek – nejstarší kostely v nich jsou ze 6. století.
