V Dubaji vyroste replika kontinentu z Hry o trůny, zmátl Telegraph svět

Emirát Dubaj je dobře známý zejména díky megalomanským stavebním projektům, ke kterým patří umělé ostrovy ve tvaru palmy. Na dokončeném Palm Jumeirah vyrostly luxusní hotelový resort a soukromé rezidence. Další tři ostrovní systémy jsou pak ještě ve fázi dostavby.

Zpráva Telegraphu však nastiňovala, že by mělo Západozemí veškeré umělé ostrovy svými ambicemi zcela zastínit. Článek mimo jiné podrobně popisoval, jak realizace projektu skýtá výraznou náročnost, zejména pak vzhledem ke klimatické variabilitě fiktivní země. Ta měla, stejně jako filmová a knižní verze Hry o trůny, obsahovat jak arktické oblasti, tak horké Středozemí.

Pro vytvoření autentických kopců, lesů a zahrad měl být vybudován doslova gigantický zavlažovací systém. S tím však má země bohaté zkušenosti díky své Dubai Miracle Garden, otevřené od roku 2013. Zázračná zahrada má rozlohu 72 000 metrů čtverečních, což z ní činí největší přírodní květinovou zahradu na světě.

Mnoho lidí tak nenapadlo, že by podobný megalomanský projekt snad nebyl v silách arabských šejků.

V dubajském Západozemí nemělo chybět Královo přístaviště s Rudou baštou a labyrintem uliček. Fanoušci Hry o trůny se měli rovněž těšit na ruiny největšího a nejděsivějšího hradu Harrenov nebo impozantní skalní Orlí hnízdo, sídlo rodu Arrinů. Ve zmenšené verzi měla vyrůst i Zeď. A protože by i méně pozornému čtenáři bylo jasné, že země za ní samozřejmě nemohou být pokryty skutečným sněhem, měla Dubaj použít sníh umělý.

Skutečností zůstává, že kdyby Telegraph zasadil tento fiktivní projekt do jakékoliv jiné země světa, pravděpodobně by se všichni jen pousmáli a pochopili by. Jenže když vše bylo tak krásně detailní a teoreticky uvěřitelné. Návštěvníci měli mít šanci umocnit své zážitky přespáním v kempu u Zimohradu či nocí v přepychovém hotelu v Casterlyově skále. No a které jiné místo světa by bylo přeborníkem přes luxusní hotely?

Leckdo se už pak tedy ani nepodivil nad tím, že by se po areálu měli pohybovat varani komodští, kterých se ve volné přírodě už pohybuje jen asi pět tisíc. Navíc samozřejmě v úplně jiné části světa. A vzhledem k tomu, že by se tzv. komodský drak do podobného projektu hodil úplně skvěle, leckdo ani nezapochyboval, že by toho silou peněz v Dubaji snad nedosáhli. A že by mu tamější podnebí nesedlo? Vždyť to by jistě dokázali autoři projektu nějak vyřešit...

Výstavba měla začít už v tomto roce a náklady se měly pohybovat okolo 285 miliard korun. A proč by ne, že? Vždyť jde zhruba „jen“ o šestinu našeho státního dluhu. Nabízí se tedy otázka, zda se dal vtípek jednoznačně odhalit i jinak než jen zdravou úvahou. Dal. Telegraph totiž přisoudil projekt neexistujícímu šejkovi vedoucímu fiktivní společnost Fropal Oil. A právě Fropal Oil je anagramem spojení April fool, tedy aprílového žertíku...