Článek
Staré trámy byly napadeny dřevomorkou. „Původně se předpokládala jejich sanace, ale po jejich odkrytí bylo zřejmé, že není vzhledem k jejich stavu možná,“ řekl Právu stavbyvedoucí František Neděla.
Osm desítek až 300 kilogramů vážících nových smrkových trámů nejprve dopravil jeřáb přes střechu na půdu, pak je na místo vzdálené několik desítek metrů dopravili dělníci na vozíku a usadili.
„Předpokládáme, že původní povalové stropy byly zhotoveny k zajištění větší stability stropních podhledů, aby v sálech nedošlo k narušení fresek. Ty jsou v současné době sneseny a uloženy. Po rekonstrukci by se měly vrátit na místo,“ sdělila Právu mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Rekonstrukce od roku 1999
Současná podoba někdejšího kláštera v blízkostí šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka, jako byli malíř Jan Kryštof Handke či sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Barokní přestavba kláštera byla završena v letech 1775 až 1783 novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela.
Rekonstrukce někdejšího kláštera probíhá s přestávkami již od roku 1999. Do konce loňského roku tu bylo proinvestováno přes 50 milionů korun. Město stály práce téměř 34 milionů korun, zbytek pokryly dotace. Letos v červnu by měla skončit oprava střechy, která začala předloni. Jen letošní práce přijdou na více než 7,5 milionu korun.
Jihočeské muzeum zve na mamuta a meteorit
„V letošním roce bude také zahájena oprava dalších prostor bývalého kláštera v souvislosti se vznikem komunitního centra. Potrvá dva roky a předpokládá se, že bude stát 3,5 milionu korun, přičemž část nákladů pokryjí prostředky z EU,“ doplnila Černocká s tím, že letos budou pokračovat také práce na opravě oken památky.
Klášter augustiniánů kanovníků byl ve Šternberku založen v roce 1371. Od svého vzniku byl po větší část své historie jedním z významných moravských center vzdělání. Zrušen byl v roce 1784 dekretem Josefa II. Jeho prostory pak byly v minulosti využívány mj. jako kasárna, německé gymnázium či skladiště textilu.
V současnosti dochází s obnovou interiérů k obnově kulturní a vzdělávací funkce, kterou mají návštěvníkovi zprostředkovat stálé expozice, soustředěné na různá vybraná témata z historie města a kláštera, i krátkodobé výstavy zaměřené mj. na prezentaci současných umělců.