V bruselském parku miniatur projdete za pár hodin celou Evropu

Nejčastěji jde o významné památky, z nichž mnohé jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud se však budete dívat pozorně, objevíte i figurky slavných osobností, ať už skutečných, nebo literárních, mezi jinými Odyssea, Dona Quijota, Galilea, britského premiéra Borise Johnsona nebo švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, jak ve Stockholmu protestuje proti změnám klimatu.

Na své si přijdou rovněž milovníci historie, neboť vybrané exponáty tvoří průřez architekturou od megalitu (chrámový areál Mnajdra na Maltě) až po postmodernu představovanou třeba pařížským Centre Pompidou.

V parku jsou zhmotněny také novější dějiny v podobě Berlínské zdi či takzvaného Baltského řetězu — mírové demonstrace za nezávislost v srpnu 1989 s účastí téměř dvou milionů lidí ze tří pobaltských zemí okupovaných Sovětským svazem.

K vidění jsou i technické vychytávky své doby jako mosty, vlaky, lodě a letadla. U Nizozemska nechybějí větrné mlýny nebo vodní kanály, v Kodani přístav, v rámci Velké Británie zase ropná plošina v severním Skotsku. Řada z těchto exponátů je přitom pohyblivá. U každého stanoviště věnovaného jednotlivé zemi si můžete zmáčknutím tlačítka pustit její hymnu. Českou republiku zastupuje Staroměstská radnice. Přirozeně nejvíc staveb pochází ze samotné Belgie.

Jedním z nejsložitějších kousků je bruselské Velké náměstí (Grand-Place), kterému vévodí gotická radnice a jehož střed vyplňuje květinový koberec. Stavba této zmenšeniny si vyžádala téměř dvacet tisíc hodin práce. Její hodnota šplhá ke čtyřem stům tisícům eur, zřejmě i proto, že figurky na náměstí jsou natřeny pravým zlatem pro zajištění větší odolnosti proti povětrnostním podmínkám, zejména kolísání teplot, mrazu, větru a vlhkosti.

V areálu parku s vodními prvky na kopci nad Bruselem najdete na tři sta padesát staveb, devět tisíc figurek (šest tisíc z nich přihlíží býčímu zápasu v sevillské aréně) a třiatřicet pohyblivých exponátů jako například výbuch Vesuvu nebo start kosmické rakety Ariane.

Všechny modely jsou zmenšeny v poměru 1 : 25 a propracovány do nejmenších detailů. Aby byla zaručena jejich věrohodnost, postupují tvůrci podle autentických plánů a fotografií předloh.

Jenže ne vždy je snadné se k nim dostat, jako v případě římského Kapitolu, u něhož přesné plány neexistují a ty, co jsou k dispozici, neodpovídají skutečnému tvaru památky. Jednotlivé části miniatur se nejdříve odlévají a následně kompletují v konečném materiálu, což bývá většinou polyester. Modelářům při výrobě pomáhá naprogramovaný frézovací stroj a 3D tiskárna. Některé památky, například Šikmá věž v Pise, jsou vyřezány z kamene.

Realistickou podobu v závěrečné fázi dává památkám použití barev - modely se přemalovávají jednou za čtyři až šest let. Na konci tohoto dlouhého procesu, který u standardního exponátu obnáší stovky hodin práce (zatímco např. katedrála v Santiagu de Compostela si jich vyžádala 24 000), je vylepšování scény prostřednictvím nasvícení, zvukových efektů či miniaturních dekorativních detailů.

Zajímavostí je, že ačkoli jsou všechny modely zmenšeny v poměru 1 : 25, Eiffelova věž je se svými třinácti metry vyšší než skutečná třípatrová budova a londýnský Big Ben je vysoký čtyři metry. Za návštěvu, zvlášť za nepříznivého počasí, stojí i vnitřní část areálu v závěru expozice, kde se při naučných hrách a kvízu zaměřeném na znalosti o Evropské unii zabaví nejen starší děti, ale i dospělí.