Článek
Na první pohled je jasné, že palác potřebuje rekonstrukci. Pro jeho rozlehlost to určitě nebudou malé peníze.
Do správy bratislavského Starého Města se palác dostal až v roce 2010. Vedení městské části se snaží o záchranu této architektonické památky. Táňa Rosová, starostka této městské části, si dobře uvědomuje, že rekonstrukce se neobejde bez značných finančních prostředků.
Za socialismu v objektu sídlilo Muzeum V. I. Lenina.
„Zatím peníze nemáme, takže máme dvě možnosti. Čekat a sledovat, jak palác chátrá, nebo hledat postupné kroky, jak ho začlenit do života města bez komplexní rekonstrukce. Vydali jsme se druhou cestou a postupujeme krok za krokem,“ řekla Právu. Na obnovu stavby by se měly využít prostředky z norského finančního fondu.
Nejdřív Hitler, pak sliby pionýrů
Palác dal postavit v roce 1890 bratislavský (tehdy prešporský) lékárník Felix Pisztory. Dnešní Štefánikova ulice byla tehdy luxusním bulvárem, který spojoval centrum města s železničním nádražím.
Leninovo muzeum tu vzniklo v roce 1954.
Domy si zde stavěli bohatí měšťané a šlechta. Lékárník pěstoval v rozlehlé zahradě za svým sídlem léčivé rostliny. Za druhé světové války sídlilo v paláci velvyslanectví Německé říše a v 1954 zde vzniklo Leninovo muzeum.
Historickou výzdobu v místnostech překryli uměle sníženými sádrokartonovými stropy. Štuky a kazetové stropy byly nahrazeny propagandistickými hesly a fotografiemi z historie dělnického hnutí.
Palác nechal postavit v roce 1890 bratislavský lékárník Felix Pisztory.
Muzeum povinně navštěvovala především školní mládež. Konaly se zde například sliby pionýrů, různé konference, přednášky a projekce. Dodnes je možné na zdích přečíst socialistická hesla a jsou zde vidět komunistické symboly.
Sádrokarton ukryl cenné fresky
Překrytí sádrokartonem, které se zdálo necitlivé, v konečném důsledku zachránilo původní výzdobu některých místností.
Po roce 1989 zde restaurátoři objevili původní nádheru. Nejhezčí místnosti se dodnes mohou pochlubit kazetovými nebo pozlacenými stropy, pod sádrokartonem zůstaly zachované i fresky a alegorické výjevy.
Nejhezčí místnosti se dodnes mohou pochlubit kazetovými či pozlacenými stropy.
Po roce 1989 se palác dočkal nového využití – jako Dům zahraničních Slováků. Od roku 2005 je budova opuštěná. Poslanci bratislavského Starého Města před časem rozhodli, že palác ve spojení s občanským sdružením Via Cultura oživí.
Starostka této části slovenské metropole věří, že skvost architektury se podaří zachránit a využít pro kulturní účely. Zatím se podařilo uklidit vnitřní prostory a v paláci se už uskutečnily první společenské akce. „V září loňského roku se v paláci uskutečnil Design víkend. Byla to pozoruhodná mezinárodní akce, která se zopakuje i letos. Vystavovali zde umělci z celé Evropy,“ uvedla Rosová.
Táňa Rosová, starostka bratislavského Starého Města.
Hlavním partnerem pro organizaci společenských a kulturních akcí se stalo občanské sdružení Via Cultura, které reprezentuje například bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová. „Ve spolupráci s filmovým ústavem bychom zde chtěli umístit například DVD kino,“ uvedla Rosová.
