Článek
„V Severním Porýní-Vestfálsku nemusely sice hotely úplně zavřít, bylo ale zakázáno ubytovávat turisty. Rozhodli jsme se, že to nedává smysl, že na dva měsíce zavřeme a využijeme čas na opravy,” vysvětluje Thomas Lenz, který hostel BaseCamp mediálně zastupuje. „Znovu jsme otevřeli asi před měsícem a půl a rezervací už zase výrazně přibývá,” říká při pohledu na bývalý tovární sklad vzdálený asi 20 minut cesty veřejnou dopravou od centra 320tisícového města na Rýnu.
Dnes ve 14 metrů vysoké hale o rozloze 1300 metrů čtverečních namísto tisíců beden s voňavkami stojí 17 obytných vozů a různobarevných karavanů, dva mikrobusy Volkswagen Bulli, železniční vagon i několik dalších dopravních prostředků, v nichž je možné přenocovat. Každý má přitom svůj osobitý ráz.
Řecké hotely dodržují přísná opatření. Cítit jsou zejména při stravování
„Angažovali jsme filmovou designérku, která dostala za úkol dát každému karavanu jinou podobu,” líčí Lenz, podle něhož by jinak přívěsy z 50. až 80. let, kupované mimo jiné v Česku, působily příliš obyčejně. Takhle je každý věnován jinému tématu, ať už to je rock'n'roll, bollywood, závody aut, lodní doprava nebo třeba lovectví.
Láká různě staré návštěvníky
Vedle pestrých karavanů patří k nejoblíbenějším noclehům, které se po úvodní investici více než milionu eur (26,7 milionu Kč) otevřely v létě 2013, světle modrý trabant z 80. let se stanem na střeše. „V NDR to skutečně bylo tak, že lidé na střeše trabantů měli stany a s nimi jezdili na dovolenou. Když se to sbalí, vypadá to jako matrace, a pak se dá dobře dojet k dovolenkovému cíli,” podotýká Lenz.
Kdo se domnívá, že takovéto možnosti přenocování budou do Bonnu lákat jen mladé lidí, se podle něj mýlí. Skladba návštěvníků, kterých se najednou do areálu vejde až 120, je totiž mnohem pestřejší.
Návštěvníci mohou přespat i ve stanu umístěném na střeše trabantu.
„Jezdí žáci, studenti, baťůžkáři, mladé páry, ale i podnikatelé. Je zvláštní vidět, jak někdy ráno z karavanu vystupuje byznysmen ve vyžehleném saku a s kufříkem v ruce,” usmívá se mluvčí hostelu, v němž se dají pořádat i svatby a jiné velké akce. Výjimkou mezi hosty podle něj nejsou ani důchodci, kteří s sebou nezřídka berou i vnoučata, aby jim ukázali, jak dříve trávili dovolenou.
Španělský kemp chce turistům vytvořit bezpečnou zónu bez covidu
Všichni návštěvníci musejí počítat s tím, že i když je před deštěm a větrem chrání hala, v něčem je hostel skutečně podobný kempu — toalety a sprchy jsou společné. Úplné soukromí nemusí mít člověk ani v obytném voze, z něhož je přeci jen velmi dobře slyšet to, co se zrovna děje u sousedů. Lidé, kteří za typický karavan pro dva platí mezi 75 a 85 eury za noc (2000 až 2300 Kč), s tím ale podle Lenze počítají.
„Když člověk hledá pohodlí a klid, tak logicky nejde do BaseCampu,” míní Lenz. Všem návštěvníkům, z nichž většina přijíždí z ciziny, je podle něj společné to, že to dělají pro radost, a neberou se až tak vážně. „Vždyť je to vlastně docela zvláštní a každopádně zcela pošetilé kempovat uvnitř budovy,” dodává.