Článek
Slané jezero Poopo, nyní tedy jen suchá pláň, se nachází na rozsáhlé náhorní plošině Altiplano v nadmořské výšce 3700 metrů. Napájí ho jediný větší tok, řeka Desaguadero, která přitéká z jezera Titicaca. Jeho hladina vždy výrazně kolísala, protože objem vody byl závislý na vzácných deštích. Ty už dlouho nepřišly a v polovině prosince jezero zcela vyschlo.
V roce 1986 mělo jezero rekordní rozlohu 3500 kilometrů čtverečních, ta obvyklá ale byla kolem tisíce kilometrů čtverečních.
Rybáři přišli o obživu
Život v této oblasti není jednoduchý. Dlouho zde žily těžařské týmy, protože slané jezero a okolní solné pláně obsahují velké množství vzácných kovů, například lithium.
Lidé z místních komunit se dlouhá léta živili rybařením a dalšími aktivitami, které byly podmíněné vodní plochou jezera.
Dno vyschlého jezero Poopo
Voda je nyní pryč a podle studií přišly o život milióny živočichů. A místní rodiny, na jezeru zcela závislé, se musely odstěhovat. V daném místě už totiž nejsou podmínky, které by bylo možné označit za životaschopné. K tomu došla i bolívijská vláda a region už v loňském roce prohlásila za „oblast katastrofy”. Místní se zlobí, že se neudělalo dost pro to, aby byl prostor kolem bývalého jezera opět obyvatelný.
Ztrácelo vodu už déle
Valerio Calle Rojas je jedním ze 150 rybářů z místní komunity Untaviů. Pro agenturu Reuters poměrně jasně a smutně shrnul situaci, do které se lidé dostali.
„Nemáme jezero. Ještě před 40 dny tam byla voda a kolem jezera žili plameňáci. Ale během posledních dnů, kdy jsme situaci sledovali, nejsme vyschnutím jezera až tak překvapeni. Jezero ztrácelo vodu delší dobu. Nyní už je kompletně vyschlé,” popsal Calle Rojas.
Ještě v 90. letech minulého století mělo jezero přinejmenším 2000 čtverečních kilometrů. Od té doby začala hladina vody klesat. V letech 1995 a 1996 tam byla velká sucha a voda zmizela, pak se ale rychle vrátila. Obnově jezera by měly pomoci vydatné deště, jenže na ty v Bolívii zatím marně čekají.
Rybáři na jezeře Poopo v roce 2002, kdy v něm ještě byla voda.
O krizi se začalo mluvit koncem roku 2014, kdy začala vymírat zvířata, která žila nejen v jezeře, ale i jeho okolí. Uhynuly milióny ryb a také asi 500 ptáků, včetně plameňáků a kachen. Žádná pomoc ale nepřišla.
Vláda sice nyní prohlásila region za místo katastrofy, v praxi to znamená, že se oblast musí vyčistit. Což nebude jednoduché, protože se zde nashromáždil až několikametrový sediment z dolů.
Místní nevládní organizace se snaží zajišťovat stavbu studní, pomáhají s obnovou místních farem a prodávají jíl, který se vytvořil z usazenin.