V Bílovci ožívá mumie legendárního vůdce pandurů barona Trencka

Legendami opředený Baron Trenck je první historickou osobností, jejíž tvář i tělo byly na území republiky plně digitálně zrekonstruovány, a dokonce rozpohybovány.

„Do vězení na Špilberku legendárního vůdce pandurů uvrhla nejmocnější panovnice Evropy Marie Terezie. V roce 1745 byl Trenck odsouzen k trestu smrti, Marie Terezie pak nechala trest zmírnit na doživotí. Jenže zanedlouho, v nedožitých 39 letech, baron Trenck ve vězení umírá,“ připomněla mluvčí bíloveckého muzea Lenka Gulašiová.

Dodala, že ještě před smrtí Trenck vyslovil přání, aby byl pohřben v brněnské kapucínské hrobce. Zde pak bylo jeho tělo přirozeně mumifikováno a v letech 2017 až 2019 Trenckova mumie prošla tomografickým a antropologickým výzkumem. Ten provedli odborníci z Muzea města Brna a Masarykovy univerzity.

„Výstava představuje nejen rozporuplnou a svým způsobem výjimečnou osobnost slavného barona Františka Trencka, ale také poznatky, které se o něm odborníkům podařilo získat pomocí nejmodernějších metod forenzní antropologie a soudního lékařství,“ upozornil Petr Havrlant, ředitel Kulturního centra Bílovec, pod které bílovecké muzeum spadá.

Výstava je tedy přitažlivá nejen pro ty, co milují historii, ale i pro návštěvníky, kteří se zajímají o archeologii, lékařství, antropologii a jiné vědní obory. „Své zastoupení zde má i kriminalistika, takže se lidé i dozvědí, jak se mumii snímají otisky prstů,“ nastínil Havrlant.

Zajímavá je i samotná osobnost válečníka, který hovořil několika světovými jazyky, skvěle tančil a výborně hrál na housle. Pekelník Trenck, jak se mu přezdívalo, byl však i nelítostný a krutý bojovník, který velmi úspěšně válčil za Marii Terezii v čele svých pandurů.

A právě panduři se v letech 1742 až 1745 usídlili na území Bílovecka. „Samotný baron sice u nás nepobýval, ale jeho panduři ano. A jedním z velitelů jednotky pandurů, konkrétně Valachů, byl majitel zdejšího panství František Vilém Sedlnitzký z Choltic,“ vysvětlil spojitost Bílovecka s pandury ředitel centra.

„V našem muzeu bude až do 6. října vystavena i kopie Trenckovy mumie, na kterou jsou pomocí speciálně vytvořené aplikace projektovány kosti, šlachy, svaly i celá podoba barona, jehož díky digitálním metodám návštěvníci dokonce uvidí v pohybu,“ líčil dále Havrlant s tím, že je to opravdu unikátní zážitek.

„Je až neuvěřitelné sledovat, co vše lze z mumifikovaných kosterních pozůstatků člověka zjistit a vytvořit po dvou a půl stoletích od jeho smrti.“

Na výstavě v bíloveckém muzeu je možné spatřit také exponáty, které vznikly pomocí 3D tisku, a rovněž osobní předměty barona Trencka.

„Expozici jsme díky spolupráci s Ostravským muzeem doplnili zbraněmi používanými v polovině 18. století, takže návštěvníci si budou moci prohlédnout husarské šavle, srbské handžáry a další sečné a bodné zbraně. Uvidí i vojenský buben a tureckou vodní dýmku,“ shrnul ředitel.