V Berlíně si připomínají sté výročí zrození unikátního stylu

Bauhaus se zrodil v německém Výmaru v době poválečného optimismu, kdy panovalo všeobecné přesvědčení o tom, že poučené lidstvo čeká skvělá budoucnost ve spojení s nezadržitelným technickým pokrokem.

Nová škola přitáhla přední osobnosti z oblasti umění, designu, architektury, vzdělávání i avantgardy, jako byli například Oskar Schlemmer, Paul Klee nebo autor brněnské vily Tugendhat Ludwig Mies van der Rohe. Ve Výmaru se tak sešla pestrá skupina lidí se svěžími nápady a chutí k implementaci technických inovací i revolučním experimentům.

Bauhaus se stal jakousi laboratoří, kde se nový design sloučil s několika disciplínami, řemesly a uměním. Vzdělávací osnovy kombinovaly vyučování s praxí a výzkumem a prakticky stíraly rozdíl mezi uměním a průmyslovou výrobou. Ve školních dílnách vznikaly progresivní návrhy na běžné předměty každodenní potřeby ze skla, kovu, keramiky, textilu či dřeva s naprosto dokonalým produktovým designem.

Přestože Bauhaus fungoval pouhých 14 let, než ho nacisté zakázali, jeho myšlenky se díky studentům z desítek zemí globálně rozšířily a v průběhu uplynulých sto let inspirovaly bezpočet následovníků. Nadčasové výrobky, které spatřily světlo světa během zmíněných čtrnácti let, byly opakovaně reprodukovány, napodobovány a dále rozvíjeny.

Kurátoři z Berlinische Galerie dali dohromady více než tisíc proslulých i zapomenutých objektů z Bauhausu, přičemž expozice velmi podrobně mapuje historii čtrnácti z nich.

Tím nejznámějším je legendární fotografie tajemné dámy s maskou na obličeji v křesle z ocelových trubek od Marcela Breuera. Spekulace o tom, že šlo o Gropiovu manželku Isse, se nikdy nepotvrdily, skutečná identita modelky tak zůstává dodnes zahalena tajemstvím. Pro návštěvníky toužící po originálním suvenýru je připraveno stejné křeslo a maska, kde se mohou nechat vyfotit v pozici záhadné ženy.

Stejně ikonická jako zmíněná fotografie je konvička na čaj od sochařky Marianne Brandt. Pro expozici se podařilo shromáždit několik originálů ručně vyráběné konývky a s pomocí připravených plechových plátů a kladívka si každý může vyzkoušet, jak nesmírně pracné je tento materiál vytvarovat.

Ostatně na mnoha exponátech je cedulka Please touch (Prosíme, dotýkejte se) a osahat se tak dá řada nejrůznějších objektů včetně skvostných keramických kousků, jimž je zde věnován velký prostor.

Dále jsou k vidění mnohé fotomontáže, s nimiž lidé z Bauhausu experimentovali, textilie a malé tkalcovské stroje nebo složité skládačky z papíru — prvního materiálu, s nímž se studenti učili pracovat.

Berlinische Galerie sídlí v centru německého hlavního města asi 10 minut chůze od Checkpoint Charlie, v industriální budově podobného stylu jako pražské Centrum současného umění DOX. Vstup stojí 8 eur (zhruba 200 korun), majitelé Berlin Welcome Card, která slouží jako jízdenka na veškerou MHD a zajistí volný vstup nebo slevu do celé řady muzeí a dalších atrakcí, zaplatí 5 eur (necelých 130 korun).