V Barrandienu zažijete cestu do pravěku

„V minulosti tady bylo moře, v němž se to hemžilo nepřeberným množstvím živočichů. Šlapeme vlastně po dně prvohorního moře,“ vykládá hned v úvodu nadšený geolog Josef Mucha, s nímž se vydáváme na netradiční výlet do pravěku a který je jedním z průvodců po nově vznikajícím geoparku Barrandien.

Oblast, v níž lze pozorovat vývoj Země v dobách před stovkami milionů let, se táhne od Prahy až po Plzeň. Rozlohu má 3742 kilometrů čtverečních.

„Místa, kde jsou patrné jednotlivé vývojové etapy prvohorního období od kambria až po karbon, najdete různě rozesetá po světě. Aby byly takto na jednom relativně malém území, je opravdu unikátní,“ zdůrazňuje Mucha význam geoparku, o němž v říjnu rozhodne příslušná tuzemská Rada národních geoparků, zda se přidá ke stávajícím devíti takto označeným územím u nás. Pokud se tak stane, půjde podle slov Luboše Gardoně z Ekologického centra Orlov, které za projektem stojí, o největší český národní geopark.

My se spolu s Josefem Muchou vracíme o 520 milionů let zpátky v čase, až do období prvohor. Ujeli jsme šedesát kilometrů z Prahy směrem k městysu Jince v brdském údolí řeky Litavky. Taková vzdálenost stačí k tomu, abychom měli možnost najít hmatatelné důkazy tvorů, kteří zde žili v době, kdy většinu plochy naší planety zabíraly moře a oceány. Cílem naší výpravy je najít vlastního trilobita, tedy v době prvohor u nás velmi rozšířeného mořského živočicha.

S kladívkem v ruce, rukavicemi a starými novinami v batohu, což je základní výbava každého hledače fosilií, vyrážíme z Jinců do okolních lesů. „Při minulé vycházce jsme našli opravdu pěkné, až šest centimetrů velké celé otisky trilobitů,“ říká náš průvodce s tím, že i díky jedinečnému nalezišti fosilií se dostala lokalita kolem Jinců do nově vznikajícího geoparku.

Ačkoli podle slov našeho průvodce šance najít podobné kousky není malá, i tak to chce trpělivost. „Nepředstavujte si, že jednou klepnete do kamene a vyloupne se fosilie,“ mírní naše nadšení.

První kroky skupinky dospělých i dětí, pro něž je objevování fosilií opravdovým zážitkem, směřují na nedaleký kopec Vinice. Naučná stezka, která tudy vede, je věnovaná jednomu z nejslavnějších paleontologů, Joachimu Barrandemu, po němž území nese název a jehož jméno má geopark.

„Tento původem francouzský inženýr a paleontolog v 19. století dostal za úkol vybudovat v této lokalitě železnici. Ze železnice nakonec sešlo, ale během přípravných prací objevil unikátní naleziště pravěkých zkamenělin,“ objasňuje historii místa, které se zařadilo na seznam přírodních památek. „Moře bylo v tomto místě nejhlubší, proto jsou tady nálezy nejbohatší,“ upřesňuje.

Ve zdejších skalních útvarech složených z jílovité břidlice se totiž ukrývají pozůstatky prvohorního podmořského života. V kamenech jsou miliony let zapečetěni nejen trilobiti, ale rovněž další pravěcí mořští živočichové jako korýši či lilijice. „Dobývání fosilií je tady ale zakázáno,“ upozorňuje nás Mucha na fakt, který však řada lidí nedodržuje.

Po exkurzi jednoho z nejslavnějších nalezišť pravěkých tvorů se přesouváme na protější kopec Vystrkov. Ten je vzdálen jen několik málo kilometrů. Tady už prý budeme mít každý možnost najít si svého trilobita. Nesmíme však kopat či narušovat horniny, hledat můžeme v haldě kamenné suti. „Kopec je vlastně na území bývalého vojenského prostoru Brdy, kam dlouhé roky veřejnost neměla přístup,“ poznamenává.

„Je možné už na začátku vytipovat, ve kterém kusu kamene může být trilobit ukrytý?“ ptám se při pohledu na horu šedozelených úlomků. Podle slov Muchy žádné jasné vodítko není. „Je to o štěstí. Chce to dávku trpělivosti. Někdy hledání zabere i několik hodin. Dá se říct, že v každém padesátém kousku něco najdete,“ říká s úsměvem.

Kladívkem klepeme do kamenů po vrstvách, které jsou na nich jasně patrné. Tak se nám prý může podařit vyloupnout třeba i celého trilobita. Chce si pečlivě prohlédnout rozlomený kámen, jelikož někdy je pro laika obtížné v něm najít třeba jen části pravěké fosilie. Po několika minutách mám štěstí. V ruce držím kámen s otiskem části hlavy trilobita a člověka při pohledu na něj fascinuje, jak dlouhá historie se za tím ukrývá. Podobně úspěšní jsou nakonec i ostatní z výpravy, každý si veze domů malý suvenýr v podobě svého pravěkého tvora obtisknutého do kamene.

Kromě již probíhajících komentovaných prohlídek, jejichž seznam najdou zájemci na webových stránkách, by se návštěvníci Barrandienu měli v budoucnu dočkat například i interaktivních stanovišť. Ty budou po celém území geoparku. Barrandien totiž nabízí více než sedmdesát zajímavých lokalit, muzeí, expozic a skanzenů. Díky interaktivním zastávkám budou mít lidé šanci ponořit se s pomocí mobilní aplikace do prvohorního moře – alespoň virtuálně.