Článek
„Jakmile začal pracovat, nebylo možné ho zastavit,” říká jeho manželka. Levon každý den pracoval přes 18 hodin; udělal jen malou přestávku a hned se zase rychle vracel do svého labyrintu. „Hodně jsem se s ním hádala, ale byl tím posedlý,” vzpomíná Tosja. „Nikdy si nekreslil žádné plánky. Často nám říkal, že ve snu vždy vidí, co má dál dělat,” říká a dodává, že Levon byl přesvědčený, že ho řídí samo nebe.
Levon v hloubce více než 21 metrů vyhloubil labyrint o 280 metrech čtverečních, bez strojů a jen s ručními nástroji. V kbelících vynášel zeminu a kamení v množství, které odpovídá 600 plným nákladním vozům, ujišťuje Tosja. První vrstvu podzemí tvořily černé čedičové kameny, ale Levon se brzy dostal ke křídové vrstvě, která byla pórovitější a hloubila se snadněji.
V roce 2008, kdy se oba konce posledního tunelu spojily, zemřel Levon ve věku sedmašedesáti let. Ovdovělá Tosja se rozhodla podivuhodné dědictví po manželovi zhodnotit.
Založila muzeum
Do Arindže přicházejí turisté z celého světa a obdivují labyrint. Některé dny přijíždějí až k Tosjině domku autobusy plné turistů. Tosja je provádí chladnými a tichými galeriemi a turisté obdivují jejich výzdobu, neboť Levon sály vybavil vázami z pálené hlíny a na zdi vytesal dekorativní obrazce připomínající motivy z arménských kostelů.
Svit svíček rozmístěných po trase, kudy turisté procházejí, dodává návštěvě zvláštní kouzlo. „Na tomto obdivuhodném místě si uvědomíme, kam až dosáhnou fyzické a duchovní schopnosti člověka,” prohlašuje devětadvacetiletá Milad z Íránu.
Aby Tosja vzdala čest práci svého manžela, založila deset let po jeho smrti na jeho počest malé muzeum. To se nachází uprostřed vesnice a ukazuje, jak Levon labyrint budoval a co k tomu používal. Tosja rovněž prodává hrnky, trička a zástěry s podobiznou svého manžela, jehož posedlost se stala pro některé Armény a turisty symbolem.
Čtyřiačtyřicetiletá Levonova dcera Araksja vzpomíná na své dětství s otcem, který byl ve dne v noci zaujat svým projektem. „Moje první vzpomínky z dětství, to jsou ohlušující údery kladivem pocházející od mého otce, který pracoval i v noci,” říká.