V Andalusii se mísí křesťanská kultura s arabskou. V architektuře i jídelníčku

Zdejší kuchyně vyniká rozmanitostí a bohatstvím chutí. Zatímco v České republice máme tendenci konzumovat více masitých pokrmů a tučných omáček, Španělsko je známé svými mořskými plody, olivovým olejem, čerstvou zeleninou a ovocem.

„Španělsko nabízí širokou škálu pokrmů. Jsou chutné i zdravé. Myslím si, že až při delším pobytu v Andalusii jsem si rozšířila obzory správného pochopení stravování a objevila nové možnosti, které mě inspirovaly k vytvoření vyváženějšího jídelníčku. Dříve jsem jídlo jako takové až tak neřešila. Ale po několikaměsíční španělské kuchyni se ze mne stal gurmán,“ přiznala Zuzana Boučková z Hradce Králové, která se loni na čas do Andalusie odstěhovala.

„Kulinářská vazba na arabskou tradici se odráží v bohatém využití koření, jako jsou šafrán a kumin, neboli římský kmín, a v typických jídlech, jako gazpacho (chlazená rajčatová polévka) nebo paella, kde se většinou používají mořské plody a králík,“ vyjmenovala Boučková. V jejím andaluském jídelníčku nechyběla ani španělská šunka, místně známá jako jamón. Její popularita pramení z dlouholetých tradic, technik sušení a dozrávání masa, které vytváří nezaměnitelnou chuť a vůni.

„K snídani Španělé tradičně upřednostňují lehká jídla. Třeba kukuřičné lívance, které se často podávají s kávou nebo čajem. Snad nejoblíbenějším sladkým jídlem, podávaným dopoledne, je churros, pochoutka z odpalovaného těsta, která se namáčí do horké čokolády,“ prozradila Zuzana Boučková.

V Andalusii je také běžné, že před hlavním jídlem se nepodávají žádné předkrmy, ale místo toho se servírují tapas - malé porce různých pokrmů, které mohou obsahovat vše od oliv přes šunku až po malé porce omáček, míchaných salátů nebo ryb. Čerstvě ulovené ryby a mořské plody jsou tu nejen základem místních receptů, ale také hlavní atrakcí turistů na španělském pobřeží.

„V horách, kam jsme často od moře vyjížděli, si zase často pochutnáte na pečené koze a domácích sýrech. Festivaly sýrů v horách jsou skutečně zážitkem. Konají se v malebných horských vesnicích a nabízejí návštěvníkům možnost ochutnat širokou škálu místních sýrů od pikantních modrých až po jemnější bílé sýry,“ láká na sýrovou chuť Zuzana Boučková.

Z nápojů si zde lidé nejraději dopřávají na osvěžení pivo, které se zdá ve srovnání s českou Plzní méně hořké. A kromě všeobecně známé sladké Sangrie je zde oblíbené tinto de verano, nápoj, který se objevil poprvé v Cordobě v první třetině 20. století. Jedná se buď o červené víno s ledem a sodovkou, nebo ve druhé verzi s ledem a citronovou limonádou. I když se to na první pohled podle popisu běžnému konzumentovi vína nebude zdát, jedná se o velmi lahodný a v horkém počasí maximálně osvěžující nápoj.

Cesta za poznáním a porozuměním španělské kuchyně je více než jen zkoumáním různých pokrmů. Je to výlet do kultury, historie a srdce Španělska. Při návštěvě restaurací si mnoho cestovatelů všimne, že čekání na placení účtu může být často delší, než je obvyklé v jiných zemích.

„Je to zvyk je zakořeněný ve španělské kultuře pohostinnosti, kde hosté nejsou nikdy příliš tlačeni k odchodu od stolu a mohou si v klidu užívat posezení i po dokončení jídla,“ dodala Boučková.