Už žádná Moskva. Malíř obnovil ve Žďárských vrších rozcestník světových metropolí

„Před galerií se stýkají čtyři uličky. Tehdy nás napadlo, že tomu nebudeme říkat náves, ale protože má naše parta ráda recesi a humor, řekli jsme si: A just uděláme náměstí na vesnici, to nemá nikdo,“ líčí Ivan Svatoš.

A protože svůj nápad uskutečnili v době, kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie, dali plácku název Náměstí EU. Svůj nápad tehdy dokonce dotáhli až k titulu „nejmenší náměstí v Česku“.

„Zavolali jsme do pelhřimovské Agentury Dobrý den, která rekordy eviduje, přijel pan Marek a lezl tady s metrem po čtyřech,“ vzpomíná s úsměvem Ivan Svatoš. „Změřil plochu a zjistil, že je to nejmenší náměstí v republice.“ Oficiální údaj je 116 metrů čtverečních.

Parta kolem Ivana Svatoše nejdřív přemýšlela, jakou dominantu na náměstíčko umístí. „Nakonec jsme se domluvili, že udělám rozcestník do různých světových metropolí. Přidal jsem k tomu humorně laděnou vyhlášku a taky pomalovanou poklici od auta s přistávací rychlostí pro UFO,“ popisuje.

Hlavnímu tvůrci pořád dělá radost, že se lidé na náměstíčku zastavují, čtou si vyhlášku a usmívají se. „Chodívali tady turisté a ptali se, co je na Třech Studních zajímavého. Mě pak napadlo, že by stálo za to něco vytvořit, aby si lidé fotili nejen krásnou přírodu, ale aby měli nějakou vzpomínku přímo na Tři Studně,“ vysvětluje, co ho konkrétně vedlo k vytvoření rozcestníku.

Při každém výročí pořádali místní setkání s řadou známých hostů i muzikou. Jenže v roce 2011 Tři Studně o svůj primát přišly. Oficiálně nejmenším náměstím v Česku se stalo náměstí Svatého Floriána v Kopytově, který je místní částí Bohumína. Tamní náměstíčko má rozlohu pouhých 56 m².

Do dřevěného rozcestníku ve Třech Studních se během let pochopitelně zakousl zub času. „Samotný rozcestník už je druhý a letos jsem vytvořil nové směrovky. Kvůli výročí jsem je udělal znovu,“ prozrazuje výtvarník.

Rozcestník nese celkem jedenáct směrovek, které doprovází obrázek něčeho, co konkrétní metropoli symbolizuje. Výběr míst byl podle Ivana Svatoše náhodný. Praha, Brno, Londýn, Řím, Paříž, Tokio, ale třeba i hlavní město hazardu Las Vegas…

Původně bylo cedulek pouze deset. „Ale když byl můj syn, režisér a fotograf, na expedici v Africe, přidal jsem po jeho návratu i keňské Nairobi, aby měl radost,“ říká Ivan Svatoš.

Nejnovější je však směrovka do španělského Santiaga de Compostela, jednoho z nejslavnějších poutních míst. Na sloupu nahradilo Moskvu… „Tu jsem z pochopitelných důvodů před dvěma roky sundal a dal tam místo ní právě Compostelu. Moskva bývala vždy takovým kulturním centrem Východu a patřila by sem, ale po napadení Ukrajiny jsme ji sundali,“ konstatuje malíř.

Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog Ivan Svatoš loni oslavil sedmdesátiny a letos si připomněl další výročí. „Před padesáti lety jsem tu byl poprvé a od té doby sem jezdím, poznal jsem tu svoji budoucí ženu. Jako malíř jsem tady pracoval, jezdili za mnou známí a zájemci o obrazy, a tak tady před třiceti lety vznikla malá galerie,“ vypráví.

I nadále ve své tvorbě zůstává věrný městským krajinám. „To mi učarovalo už jako malému, narodil jsem se totiž pod Vyšehradem, kde podle legendy skákal Šemík s Horymírem. Na to jsem byl vždycky hrdý,“ dodává pražský rodák, který ve Žďárských vrších našel nejen životní lásku, ale zamiloval se také do zdejšího kraje.