Článek
Bristol patřil v minulosti mezi největší a nejvíce prosperující města Anglie. Tedy až do doby, než byl kvůli růstu nových center za průmyslové revoluce v 18. století poněkud upozaděn. Liverpool, Manchester i nynější druhé největší město Spojeného království Birmingham ho takříkajíc odsunuly na druhou kolej.
Průmysl z města nikdy ovšem zcela nevymizel. Bristol leží totiž poměrně nedaleko u moře, po staletí byl proto jedním z pilířů ekonomiky námořní obchod. Přístav, kolem kterého se později rozrostlo městské centrum, přestal ale sloužit původnímu účelu, prošel renovací a v současnosti je pravděpodobně nejmodernější a nejvíce trendy částí Bristolu. Je střediskem kultury, zábavy a místem, kde se potkávají mladí i staří na odpolední procházku nebo drink.
Bývalý přístav je dnes kulturním centrem.
Parník Great Britain je hojně navštěvovanou atrakcí.
V bývalých docích se nachází také jedna z hlavních atrakcí města, historický parník Great Britain, jenž svou první plavbu podnikl v roce 1845. Ve své době byl největší ocelovou lodí, jakou kdy lidstvo postavilo a technologicky z něj vyšel i slavný Titanic. Dnes slouží jako muzeum a jeho vysoké a elegantní stožáry jdou vidět napříč celým přístavem. Městský kanál lemuje současná, zejména bytová zástavba, nacházejí se tu bary i restaurace.
Jen kousek od doků a náměstí Millenium Square stojí majestátní bristolská katedrála nebo podlouhlá radnice ve tvaru srpku měsíce. Přilehlý park je místem, kam si chodí při líných odpoledních sednout omladina nebo studenti — ve městě se totiž nachází také univerzita. To sice není v Británii, kde je univerzita snad v každém větší městě, nic neobvyklého, ale právě velký počet studentů udržuje město neustále v pohybu.
Podlouhlá radnice v centru města
Bristol je také velmi kosmopolitní a svůj. Je šestým největším městem Anglie a osmým největším Velké Británie. To mu udává charakter například v tom, že se lidé nemají ve zvyku pozastavovat nad nějakými podivnostmi či výstřednostmi.
Co ovšem mají ve zvyku, a to neplatí pouze pro Bristol, ale na větší anglická města obecně, je přecházet na červenou. Není čas ztrácet čas a jakmile je na silnici jakžtakž bezpečno a odnikud se neřítí auta, zkrátka se jde. S kočárkem, o berlích nebo na skateboardu, který se v Bristolu těší velké popularitě.
Za odpočinkem na Brandon Hill
Když se většinou neúprosně zamračené anglické nebe roztrhá a zpoza mraků vysvitne slunce, není lepšího místa, kam zamířit než park Brandon Hill, který leží nedaleko od doků i radnice. V bristolské verzi pražských Riegrových sadů se nachází Cabot Tower, vyhlídková věž z konce 19. století, odkud je na celé město ten vůbec nejlepší výhled. Vstup je navíc zdarma. Teprve na samém vrcholu si člověk uvědomí, jak moc tu existují historické a moderní budovy pospolu, aniž by si vzájemně překážely.
Brandon Hill je místem, kam lze zamířit za odpočinkem. Tedy v případě lepšího počasí.
Z Cabot Tower se dá částečně dohlédnout také na další bristolskou zajímavost, visutý most Clifton Bridge, klenoucí se nad dolinou řeky Avon. Když se na jeho stavbu vypisovala architektonická soutěž, přihlásil se do ní mimo jiné také architekt ikonického budapešťského mostu Széchenyi lánchíd, inženýr William Tierney Clark, který se v Bristolu narodil.
Nicméně neuspěl a realizace připadla Isambardu Brunelovi, konstruktérovi parníku Great Britain a velmi významnému inženýrovi své doby, který byl dokonce zvolen druhým nejvýznamnějším Britem po Winstonu Churchillovi. Stavba mostu se ovšem protahovala a komplikovala a k otevření došlo až v roce 1864 — výstavba přitom započala už roku 1831. Brunel už most stát neviděl, protože zemřel před jeho dokončením v roce 1859.
Z Cabot Tower je výhled na celé město.
Bristol je městem, které je zásadní i pro dějiny populární hudby. Koncem 80. let minulého století se zde totiž zrodil hudební žánr zvaný trip hop, což je styl pomalejší a temné elektronické muziky. Jeho nejznámějšími zástupci jsou dnes již legendární Massive Attack nebo Portishead — obě uskupení byla založena právě v Bristolu.
U hudby však popkulturní odkaz Bristolu nekončí. Ze setkání tehdy neznámého spisovatele a chronicky známého cestovatele v bristolské hospůdce The Llandoger Trow, se zrodilo i jedno z nejzásadnějších děl dobrodružné literatury všech dob. Ti dva muži byli romanopisec Daniel Defoe a dobrodruh Alexander Selkirk, který čtyři roky života strávil jako trosečník na pustém ostrově. Jeho příběh inspiroval Defoa k sepsání Robinsona Crusoe.
Bristol ale není městem, které by tvrdošíjně lpělo na minulosti. Jde s ní sice ruku v ruce, ale jinak vychází vstříc budoucnosti a modernizuje se, nebojí se pokroku. Právě proto je ideální zastávkou při objevování krás Anglie. Zavděčí se těm, kteří prahnou po silných příbězích a historii, ale i těm, kteří rádi objevují pulzující místa plná života.